vše je zase normální

98 10 0
                                    

Adrian.

,,Víš... Ty mě v normálu znáš a já mám strach..." řekl jsem a začal si hrát s knoflíkem na saku. ,,Z čeho máš strach ?" zeptala se a dala si neposlušný pramen vlasů za ucho. ,,Že by si už nechtěla být moje kamarádka." ,,My jsme kamarádi ?!"
Usmál jsem se. ,,No to doufám. Jestli ne tak už fakt nevím." zamyšleně se na mě podívala a pak se usmála.

Najednou se okolo ní rozzářila rudá záře a pak okolo mě zelená. Když to skončilo tak do místnosti přišel mistr s Kwami. ,,Je to v pořádku, už je vše normální." Plagg, teď už normální, přiletěl ke mně a ta červená letěla k Marinette. Plagg se na mě výhružně podíval. ,,Jak dlouho jí už chceš říct že jí miluješ ? Skoro rok ! Jak jí to chceš říct, když se jí bojíš i ukázat ?!!" Jen jsem protočil očima, ale věděl jsem že má pravdu.

Marinette

Objala jsem Tikky a šťastně se podívala na Kocoura, ten zrovna nervózně kroutil očima a Plagg mu něco naštvaně říkal. ,,Nemáš sušenku ? Mám trochu hlad." řekla Tikky, hned jsem z kabelky vytáhla sušenku a ta jí s radostí přijmula. ,,Divím se že se posledních pár dní neukázal akuma..." řekla jsem už Chatovi a tam jen zamýšleně kývl hlavou.
************doma***********
Doskočila jsem do pokoje a přeměnila se. Já i s Kwami jsme rovnou padly do postele. Obě jsme toho měly dost za sebou a navíc je už dávno po půlnoci, takže budu ráda když do té školy vůbec zítra ... Ehm...Dneska dorazím.
Rozpustila jsem si vlasy a šla spát, na víc jsem fakt neměla.........

Adrian

Doma jsem padl rovnou do postele, byl jsem úplně mrtvej. ,,Plaggu, Camembert máš v tašce." řekl jsem a zavřel oči. Celou noc se mi zdálo co všechno se mezi mnou a Marinett/Ladybug stalo. Úplně přesně si pamatuji. a ten den, kdy mi Mari vyznala lásku a já se na ní vykašlal...V podstatě kvůli ní. Ten den jsem i já řekl Ladybug o svých pocitech, ale ona mě taky odmítla s tím, že stále miluje tu osobu.

Taky jsem si vzpomněl na různé souboje... Temný amor - furt nevím co Ladybug myslela tou pusou...    Lady WiFi - kdyby si nepospíšila byl bych zmrzlej Adrian s Plaggem...   Reflekta - Už V ŽIVOTĚ si nevezmu podpatky !!!

Z mého snu mě vytrhl hlas Nathali. ,,Adriane, vstávejte ! Za 15 minut začíná škola a vy ještě ležíte v posteli !!!" řekla poměrně naštvaně a zavřela dveře. Neochotně jsem vstal a šel se podívat do zcadla. Popravdě ? Malém mě kleplo,jako bych spal sotva tři hodiny... Ale spal jsem čtyři, nemůžu si stěžovat. Rychle jsem si vyčistil zuby a prohrábl jsem si vlasy. Sešel jsem do jídelny kde jsem si vzal sušenku a i s Plaggem s kapse jsem šel do limuzíny.

***
Když jsme dojeli před školu, akorát šel
Nino s Alyou do třídy. Poděkoval jsem řidiči a vyběhl za nima. ,,Nino, Alyo, počkejte !" zakřičel jsem o oni zastavili. ,,Ahoj." pozdravil jsem ale oni na mě koukali jak na zjevení. ,,Čus bro, hele, kde ty si ponocoval ?" řekl se smíchem a Alya mi při jeho "milém proslovu" zamávala. ,,No, jen jsem měl ještě nějakou práci... Nejdeme už do třídy ?" oba kývli a vešli jsme do útrob školy. Až před třídou jsem si uvědomil že tu není Mari. ,,Ehm...Alyo ? Kde je Marinett ?"
,,Asi zase zaspala. U ní je to časté."
Kdyby jen věděla...Taky bych spal. Prolétlo mi hlavou a se zvoněním jsme se posadili. Se divím že na mě nevystartovala ta blonďatá příšera na "Ch". Nuda začíná...

Exchange    ✔Kde žijí příběhy. Začni objevovat