Exchange ✔

pusa ?

Marinette

Něco mi říkalo že za to, že je Adrian u mě doma, může Chat. Když jsem přišla tak se choval divně. Byl nervózní. Jak se ho mám nenápadně zeptat na Abigale ?

,,Ahoj Mari, kde si se toulala ? Venku řadí padouch a ty jsi někde v ulicích Paříže v klidu jíš sušenky." řekla máma a položila si na stolek hrnek s kávou. ,,Jak si... Kde si přišla na sušenky ?" ,,Voníš po nich. Jinak nechceš vzít Adriana do pokoje ? Chci ještě zavolat tetě."  ,,ehmmmm" zaknourala jsem a podívala se na blonďáka co si pobaveně prohlížel fotku kde jsem jako malá celá od písku a házím po tatovi bábovičku. Nesuďte mě ! Bylo mi pět...

Sice už v pokoji nemám Adrianovo fotky...no, už tam mám jen jednu ale to je jedno. Jde o to že tam mám všude po pokoji roztahané papíry s úvahami kdo může být Chat. Jo, dost mě to zajímá, ale tak vy se mi divíte ? Každopádně nepotrebuju aby Adrian řekl Chatovi že se o něj tolik zajímám. ,,No, já tam mám bordel..." řekla jsem výmluvně a podívala jsem se na vysmátou mámu. ,,A odkdy ? Vždy tam máš perfektně uklízeno, tak běžte." řekla a kývla hlavou na poklop. Adrian pokrčil rameny a vydal se po schodech nahoru. ,,Eee, ne ! Jen si to tam maličko pouklidim.." řekla jsem a rychlostí světla se dostala do pokoje. ,,Ufff, Tikky, pomoz mi to uklidit PROSIIIIM." Tikky kývla a začala sbírat papírky, které byly pohozené všude možně. Já jí samozřejmě pomáhala. Když už bylo všechno o Chatovi pryč, řekla jsem Tikky aby se schovala do koupelny. Ta poslechla a já se vydala otevřít Adrianovy.

Ten se jen culil jak sluníčko. ,,Co je ?" koho si tam měla ? Nějakýho kluka ?" ,,C-CO ?! Ne !" ,,Ale jo !" řekl, obešel mě a rozhlížel se po pokoji. ,,Slyšel jsem tě jak říkáš 'prosím' a po chvíli něco o" odmlčel se a podíval se na dveře od koupelny. ,,Něco o koupelně." řekl a šel otevřít. Snažila jsem se ho zastavit, ale marně.

Na poslední chvíli jsem se natiskla na dveře s tím že je neotevře. On se jen do široka usmál. Přišel ke mě a chytil mi ruku, kterou jsem svírala kliku. Trochu trhnul a když jsem jí nepustila a pobaveně protočil očima. ,,Vím že mě máš pořát ráda." ,,A že to nevím." řekla jsem a uraženě jsem se mu podívala do těch krásných zelených očí, které mi tak připomínají Chata. Poslední dobou se o něj nějak moc zajimám.

Adrian se nad mou odpovědí usmál ještě víc. Už ho musí bolet pusa. Aniž bych si to uvědomila tak spojil naše rty v jedno. Kdyby to udělal tak před...měsícem tak bych se asi složila, ale teď ? Nic. Jasně, je úžasný, krásný, chytrý ale není to...ten pravý. Odstrčila jsem ho a zadívala jsem se na své balerýny. ,,Marinette, já tě prosím. Si to co mi v životě chybí. Před měsícem jsem udělal obrovskou chybu kterou nejde odčinit, ale já tě prosím, dej mi ještě jednu šanci."  vsadím se že se mu v očích zaleskli slzy. ,,J-já ..." nemohla jsem se na něj dívat. ,,Promiň" řekla jsem a vešla jsem do koupelny. Zády jsem sjela po dveřích a propukla v pláč. Tikky prolétla skříní a přilétla ke mě. ,,Šššš, co se stalo ?" řekla jsem jí o tom co se stalo u dveří. I když jsem nechtěla tak jsem si pamatovala všechno - každé slovo, pohyb, každý pohled. Bylo mi totálně zle. Tikky se zamyslela. ,,Měla by si mu dát šanci. Vím že se ti líbí Chat ale to ...."skočila jsem jí do řeči. ,,Mě se Chat nelíbí je to...jenom parťák a kamarád." při druhé části věty se mi zlomil hlas a já se zase rozbrečela. Nejen kvůli Adrianovi, ale i kvůli tomu že má moje Kwami pravdu. Já mám Chata ráda. Ale co on mě ?

Tak tady je trošku delší. Rozhodla jsem se že nebudu psát příběhy na téma ML (alespoň zatím). Na konci tohodle příběhu vám řeknu víc. Zatím pa