dej pokoj

102 13 0
                                    

Pagg = P.      Ladybug = L

P- jo
L- A řekneš mi to ?
P- Hmmm ne
L- CO ? PROČ ?!
P- Proto (řekl klidně a vzal si sýr)
L- ale... Musím mu pomoc
P- tak běž domů a vyspi se na to
L- cože ? Tak hele, Paříž je pořád napůl rozpadlá, Adrian je někde v (domyslete si) a Chat tam je asi taky, protože... Kde je vůbec chat ? proč tu si ty ?!
P- řekneme že ho Volpina dostala tam kam Adriana
L- ale to je přece blbost, vždyť jsem s Volpinou byla hned od začátku...
P- ach bože, inteligence na levelu dítěte.... (Řekl potichu a hodil do sebe další kus canemberu)
L- Cože ?!! Tak hele ty, ty kočko prašivá ! Hned mi řekni kde je Chat a Adrian !!!
P- pfff, říkám běž DOMŮ a vyspi se. Pak je najdeš, možná ještě dřív.

*************
Už hodinu jsem doma a přemýšlím co dál. Tikky snědla pár sušenek a pak šla spát. Pagg zůstal ve vile, ale jde jsou ty dva blonďáci to nevím. "Je toho na mě moc..." řekla jsem si a hodila s sebou na postel. Už jsem skoro usla, ale probudila mě rána... Ze střechy ? Konkrétně z půdy. Zvedla jsem se a nahmatala ve tmě mobil. Zapla jsem baterku a vzbudila ,zcela nadšenou, Tikky. Vyšly sme na balkón. Od tamtut vedou staré dveře na půdu, hodně dlouho nevyužívanou. Zase ta rána, jo, na 100% je to z půdy. Trochu jsem zatlačila na dveře a ty se otevřeli.

Vešla jsem do poměrně velké, staré a skoro prázdné místnosti. Tikky se mi rychle schovala za svetřík, co jsem měla přes sebe hozený a já se víc přiblížila k velké věci, ve které jsem spatřila mírný pohyb. Byla to klec. V ní ležel vyčerpaný blonďák. ,,M-marinette ??" to bylo jediné na co se zmohl.

Po minutě probouzení konečně otevřel ty svoje krásně zelené oči. ,,Kde to jsem, kde je Ladybug a kde je p...atrik..."  ,,Adriane, si u nás na půdě, nevím jak. Ladybug tu není a kdo je Patrik ?" nervózně si prohrábl vlasy a posadil se. ,,Patrik je můj kamarád. Musím se dostat pryč."  ,,Jasně, vteřinku..." z vlasů jsem vytáhla pinetku a za pár vteřin odemkla starý zámek. ,,Super !" řekl Adrian a chtěl se postavit. Na jednu nohu ale nemohl došlápnut. Rukou jsem ho podepřela. "On mě "obejmul"...on !! Ahhh, jsem v ráji ! Ne, dost...nejdřív pomoc !!!" projelo mi hlavou a mezitím jsem ho prosadila na postel. Až na pořádaným světle jsem si všimla modřin a škrábanců po jeho těle. "Ach ty jeho svaly... I přes tričko jde vidět jeho vypracované břicho... MARI ? FUJ JE TO...není, ale jen pro teď. .

,,si zraněný, musím ti ty rány ošetřit." chvíli přemýšlel a pak jen kývnul. Zaběhla jsem dolů pro dezinfekci a pár dalších věcí. Až teď jsem si všimla jeho obličeje přihlížející si fotky na zdi, jeho fotky ! když si mě všiml, tak se usmál a zadíval se na svoje ruce.

Ošetřila jsem mu ty největší rány a pak jsem odložila věci. Nastalo trapné ticho. "Musím se ho zeptat." tahle věta mi zůstala v hlavě už od chvíle, kdy sem dole v kuchyni brala věci. ,,A-adriane ? Mužů se tě na n-něco z-zeptat ?" řekla jsem a odtrhla jsem od něj pohled. ,,No, jo...co se děje ?"

"Nádech.  Výdech.   Mari, to dáš !!"
Povzbuzovala mě hlas v mé hlavě.
,,No, Chat říkal že ste příbuzní, ale od té doby jsem ho nevidila. Jeho kwami je u tebe doma, ale ten egoista nikde... Dělám si o něj starost protože ti ani nepřišel pomoc !" řekla jsem rychle a zavřela jsem oči.

Adrian byl vyděšený a zaskočený. Tají mi snad něco víc ?

Né Mari, nic ti netají 😋

Exchange    ✔Kde žijí příběhy. Začni objevovat