Stál tam Harry. Chtěla jsem dveře zavřít zpátky, ale on tam strčil nohu. "Amy prosím tě, nech si všechno vysvětlit" prosil. "Ale tady už není co vysvětlovat Harry. Je konec. Už mě nech být." Třískla jsem dveřmi, svezla se po nich na podlahu a začala plakat. Proč mi to dělá? ptala jsem se sama sebe. Už se mi docela podařilo zapomenout a on tady přijde a klidně se mi chce znova omlouvat. Nenávidím ho. Sice někde v mé hlavě a hlavně v mém srdci je místo, kde ho opravdu hrozně moc pořád miluju, ale tomu místu nesmím dovolit, aby se znova rozšířilo. Nechala jsem všechno tak jak bylo a odběhla jsem do pokoje. Po cestě jsem vzala mobil a v pokoji ho zapojila d rádia a pustila si smutné písničky. Ani jsem nepostřehla, že by Niall přišel, tak jsem usoudila, že zůstal u některého z kluků spát. Ráno jsem se vzbudila s oteklýma očima. Panebože, Jay to nesmí poznat. Šla jsem do koupelny a dala na sebe tolik make-upu, aby nebyly vidět kruhy a pak už jsen řasenku a lesk. Za chvíli tady byl Jay. "Zvu tě na oběd!" řekl hned po tom, co jsem otevřela dveře. Vybuchla jsem smíchy. Je s ním fakt sranda. Nasedli jsme do jeho auta a vyjeli. "Kam vlastně jedeme?" zeptala jsem se, když jsem si všimla, že mě veze pryč od centra. "Ke mě domů" odpověděl a po chvíli zadtavil. Vyskočil z auta a otevřel i moje dveře. Odemkl domovní dveře a se slovy "vítej v mém království" mě pustil dovnitř. Měl to tam nádherné. "Bydlíš tady sám?" zeptala jsem se. "Jo. Od rodičů jsem se odstěhoval před 2 lety." "A kolik ti vlastně je?" "Před měsícem mi bylo 21." Takže je starší než Harry. Sakra, proč pořád myslím na Harryho. Teď je tady Jay. "Posaď se" řekl mi a ukázal na pohovku. "Za chvíli tě zavolám. Nebo jestli budeš chtít, tak se tady můžeš projít a všechno si prohlídnout." Zvolila jsem druhoou verzi. Začla jsem procházet jeho dům. V přízemí měl kuchyň, obyvák a koupelnu. Jídelnu měl spojenou s obyvákem a vypadalo to vážně kouzelně. Vyšla jsem po schodech nahoru. Tam byly dvě ložnice a jedna koupelna. Prošla jsem a hádala, že jeho pokoj bude ten větší. Měl tam stůl, dvoulůžkovou postel, velikou skříň a zdi měl lěhce modré. Měl to tady fakt krásné. Uslyšela jsem za sebou kroky. Otočila jsem se a uviděla Jaye. "Pojď už je oběd" chytnul mě za ruku a vedl dolů. Teda vařit uměl fakt dobře. "Co budeme dělat teď?" zeptala jsem se. "Něco ti chci ukázat" řekl mi a vzal si bundu. Vyšli jsme a on mě zavedl do malého parčíku. Byl plně opuštěný a v tom bylo jeho kouzlo. V parčíku byla malá fontánka. Okouzleně jsem se na ni dívala. Ucítila jsem, jak mi Jay chytil ruku. Nevysmekla jsem se mu, i když jsem nechtěla, aby mi ji držel, ale pak se stalo něco, co se nikdy stát nemělo. Políbil mě. Jay mě políbil. Vytrhla jsem mu mojí ruku, vlepila mu facku a utíkala k nejbližší autobusové zastávce. Autobus přijede za 3 minuty. Mezitím jsem stihla vytáhnout sluchátka, a doufala jsem, že pomocí hudby zapomenu na to, co se stalo, ale nějak to vůbec nešlo. Jedné mojí části se to líbilo, sle ta druhá ho za to nenáviděla. A ta druhá, byla o hodně větší. Proč to musel udělat a zkazit tak celý náš kamarádský vztah? Proč? Proč? Proč?
Tak doufám, že se vám líbí:3 jsem úplně jrozně moooooooc šťastná, že můj příběh čtete:3 a doufám, že se vám líbí:) mám dokonce i pár votes:3 fakt díky:3 kdyby jste mě chtěli potěšit ještě víc tak můžete okomentovat:) :3
-K
