Ráno jsem se probudila do krásného rána. Otočila jsem se doprava, kde už ležel Jay a krásně se na mě usmíval. Vypadal až moc přeslazeně. Dala jsem mu pusu na tvář a seskočila z postele. Vzala si stejné věci, co jsem měla včera a odešla se oblíct do koupelny. Po tom, co jsem se uviděla v zrcadle, jsem se totálně zděsila. Řasenku i tužku jsem měla nehorázně rozmazanou a divím se, že Jay strachem nespadl z ppostele. Zakryla jsem si obličej rukama a vyběhla z koupelny. Běžela jsem k pokoji od Bí. Zaklepala jsem na dveře a poté co svěžím hlasem řekla: "Dále" jsem se okamžitě vhrnula do jejího pokoje. "Prosím tě nemáš odličovadla, řasenku a tužku?" vyhrkla jsem tak rychle až jsem se podivila, že mi rozuměla. Okamžitě mi všechno, co jsem vyjmenovala podala a já se jí už klidným hlasem zeptala, jestli bych mohla do koupelny k ní. "Samozřejmě" usmála se a otevřela dveře, které taky splývaly se zdí. Vlezla jsem tam a zjistila, že ji má zařízenou stejně jako v Jayově pokoji akorát v menším provedení. Nejdřív jsem si všechno smyla odličovadly, potom jsem si opláchla obličej vodou, aby se poslední zbytky řasenky a tužky smyly. Otevřela jsem tužku a opatrně udělala tenkou linku. I na druhé oko. Docela to ušlo. Potom jsem svoje řasy asi pětkrát obtáhla řasenkou a bylo to OK. Vylezla jsem z koupelny, všechno podla Bí zpátky a poděkovala. Byla fakt hezky oblečená. Měla červené šaty, které byly z hrubší látky. Spíš takové svetrové šaty, ale ne zas tak hrubé. K tomu měla černé silonky a na nohách měla... Růžové papuče. Jaksi mi nedošlo, že na nohách ještě nemůže mít nic. "Jak dlouho tady ještě budeš?" zeptala jsem se s úsměvem. "No, začala jsem tady studovat, takže asi dlouho" řekla se smíchem a já jsem jí radostí skočila kolem krku. "Super. Půjdem zítra ven?" vyhrkla jsem s nadšením. "Jasně, ráda" odpověděla a znova se usmála. Pro dnešek jsem se s ní rozloučila a šla za Jayem, který už mezitím v kuchyni nachystal snídani. "Ahoj lásko" řekl s úsměvem a přivinnul si mě k sobě. Dal mi pusu do vlasů a já se jenom usmála. "Co si mi dobrého nachystal?" zeptala jsem se se smíchem. "Pravou anglickou snídani" řekl pyšně. "Jen aby nebyla levá" podotkla jsem a on se po mě jen ohnal utěrkou. Sedla jsem si a když jsem se pustila do jídla, musela jsem uznat, že to bylo vážně vynikající. Jenže na to abych to uznala jsem sílu neměla. Když jsem dojedla, vzala jsem talíř a odnesla ho ke dřezu. Hned jsem ho chtěla umýt, ale Jay mě zastavil: "Víš o tom, že máme takové chytré zařízení jménem myčka?" zeptal se se smíchem zase on. Zrudla jsem, že jsem si toho nevšimla. "No.. Odvezk bys mě prosím domů?" položila jsem otázku, na kterou jsem myslela už od rána. Přikývl a vzal do ruky klíčky. Našla jsem svoji kabelku a vydali jsme se k autu. Cesta ubíhala rychle a když už jsme stáli před naším domem ani jsem to nepostřehla. "Jsi domaa" zasmál se. Taky jsem se zasmála, ale když jsem zjistila, že už se nesměje, taky jsem přestala. Podívala jsem se na něj a viděla jak si přejel jazykem po horních zubech. Vypadal tak neodolatelně. Skousla jsem si spodní ret a on se začal pomalu přibližovat. Když se naše rty setkaly, vybuvhlo ve mě tolik emocí najednou... Ale na Harryho prostě neměl... Odtrhla jsem se. Najednou mi přišlo nechutné se s ním líbat, když ho vlastně nemiluju... Miluju Harryho... Teď jsem si to uvědomila... "Promiň Jayi, ale ... Asi by nám to neklapalo. Fakt promiň... Byla bych moc ráda kdyby jsme zůstali kamrády." Potom jsem otevřela dveře, vyskočila z auta a běžela domů.
Po dlouhé době jsem tady:3 omlouvám se, ale zničila jsem so noťas:/ mám prasklou půlku obrazovky:/ a vůbec nic přes ní nejde vidět:/ nwm jak teď budu přidávat díly, ale nejspíš přes počítač nebo mobil.:( uvidím:( a omlouvám se:( samozřejmě ale děkuju za čtení:3 love you:3
-K
