Amy se podívala do země a viděl jsem, jak jí po tváři stekla slza. Rychle ji setřela a doufala, že si nikdo ničeho nevšiml. Ona mě má pořád ráda. A teď jsem jí ublížil a hodně. Tohle určitě nečekala. Najednou se zvedla. "Jdu do svého pokoje" řekla tak tiše, že to mohl slyšet jenom ten, kdo sse na ni soustředil a to jsem byl já. S Chris jsem si sedl na gauč a řekl jí ať na mě chvíli počká. Zamířil jsem do pokoje Amy. Vešel jsem a ona ležela na posteli, zády ke dveřím. Potichu jsem k ní došel a posadil se k ní. Otočila se. "Co tady chceš Harry?" Bylo poznat, že brečela. "Amy... já... vím, že mě pořád miluješ. Přiznej si to" zašeptal jsem. Sklonil jsem se a políbil jí. Nejdřív se mě snažila odstrčit, ale když jsem se přesunul nad ní a znovu jí políbil mi začala polibky opětovat. "Vím, že mě pořád miluješ" řekl jsem jí před tím než jsem odešel. Sedl jsem si zpátky ke Chris a políbil jí. I když jsem tu holku měl jenom rád, zato Amy jsem miloval, nehodlal jsem jí ze dne na den zlomit srdce. Půl hodiny jsme se domlouvali na koncertech. Za dva týdny začínáme hrát. Nejdříve jedem na týden do Ameriky a pak máme koncerty tady v Londýně a Irsku. Doprovodil jsem Chris domů a rozloučil se s ní. Poté jsem šel domů a přemýšlel jsem nad tím, co se dnes stalo.
Pohled Amy:
Kluci měli dneska sraz. Šla jsem si sednout s nimi a za chvíli se ozvalo otevírání dveří a Harry z chodby zařval: "Kluci mám pro vás překvapení." Vešel dovnitř s nějakou holkou a když řekl, že je to jeho holka, cítila jsem, jak mi po tváři stéká slza. Rychle jsem ji setřela a vydala se do svého pokoje. Když jsem zavřela dveře, padla jsem na postel a začala plakat. Cítila jsem, že mě Harry podvádí, ale to nebyla pravda. My už spolu nechodíme. Vůbec si nejsem jistá, co to vlastně cítím, ale já už ho přece nemiluju!! Za chvíli jsem ucítila, že si ke mně někdo přisedl. Otočila jsem se a uviděla Harryho. "Co tady chceš?" zeptala jsem se, jak nejostřeji jsem mohla. "Amy... já... vím, že mě pořád miluješ. Přiznej si to" zašeptal mi, ale já si tím tak jistá nebyla. Sklonil se a políbil mě. Snažila jsem se ho odstčit, ale vůbec to nepomáhalo. Přesunul se nade mě a políbil mě znovu. nemohla jsem se bránit a navíc mě něconutilo, ať mu polibky opětuji. Potom se zvedl a předtím než vyšel ze dveří, mi ještě řekl: "Já vím, že mě pořád miluješ." Přemýšlela jsem nad tím a už mi bylo jasné, že k němu pořád ještě něco cítím, ale už to skoro zaniklo. Teď už je to hodně malé a myslím, že už ani nechci to zvětšit. Pořád si tím ještě nejsem úplně jistá. Jsem zmatená ze svých pocitů, nevyznám se sam v sobě! Musím to spravit a něco s tím udělat. Zvedla jsem telefon a vyťukala číslo. Ahoj, máš čas?" zeptala jsem se, "Tak ok za hodinu u Londýnského oka."
Tak a další část je na světě:D doufám, že se vám příběh líbí i když má krátké části:) chystám pro vás malé překvapení:):3 doufám, že se těšíte:) děkujů mooocniky že čtete:3
-K
