Já jsem Jayovi vážně dala kopačky? Vážně? Opravdu miluju Harryho? NA všechny otázky mám stejnou odpověď. Ano. Jenže mám otázku, na kterou odpověď neznám. Co teď? No udělám to jednoduše. Nejdřív si zjistím, kde jsou kluci a pak se na všechno vyspím. Tak jsem taky udělala. Kluci by měli mít koncert tady v Londýně, takže se Niall dneska ještě vrátí. LEhla jsem si do postele a snažila se si udělat v hlavě pořádek, ale nešlo to. Zatřepala jsem hlavou a potom jsem se propadla do říše snů. Kolem osmi večer mě probudil rachot. Šla jsem se podívat dolů, kdo to je, ale věděla jsem že Niall. A taky že jo. Ale pěkně nalitej.
"Nialle panebože kde si byl? Jsi opitý" naštvala jsem se.
"Ne já nejsem opilý, já jsem Niall" rozesmál se. Vzala jsem ho za ramena a vedla k němu do pokoje. Zítra si to s ním vyřídím. Šla jsem si zpátky lehnout a usla. Ráno jsem vstala, oblíkla se, namalovala a vyrazila ven s Bí. Už mě čekala před známou kavárnou.
"Ahojky, co budeme dělat?" zeptalajsem se.
"Přece to, co holky nejradši... Nakupování" zazubila se na mě.
Vrhla se do prvního obchodu jako neřízená střela. Vzala si asi osm věcí a šla si je vyzkoušet. Já si vybrala jenom dvě. První bylo třičtvrteční tričko s nápisem 'Welcome to Miami, where people never sleep' a druhé byly džínové kraťasy a z nohavic asi 2 cm čouhala žlutá krajka a k tomu byly připnuté kšandy. Nakonec jsem si koupila jenom ty kraťasy. Bí ještě platila a mě zazvonil telefon. Neznámé číslo. Zvedla jsem to a v telefonu se usmál hnusný smích.
"Ahoj zlato" ozvalo se z telefonu. "máme tvého kamarádíčka Jaye. Jestli ho chceš zachránit přijď v 5 hodin odpoledne ke starému vlakovému nádraží. "
"Cože?" vyhrkla jsem jenom.
"Jo a zapomněl jsem. Nikoumu neříkej, že jsem ti volal a nikoho sebou neber, nebo se tvůj kamarádíček nedožije zítřka. Pa puso“ a položil.
„Amy stalo se něco?“ ptala se mě vyděšeně Bí, která právě přicházela.
„Ne nic“ řekla jsem a nahodila ten nejfalešnější úsměv, jaký jsem uměla. „Já jen, volal mi Niall. Asi už budu muset jít. Promiň, třeba příště…“ rozloučila jsem se a rychle odběhla.
Byli tři hodiny a já jsem ještě musela popřemýšlet o tom telefonátu.
V půl páté jsem vyšla. Měla jsem strach, ale co jsem měla dělat. Přesně za pět minut od doby, co jsem stála na nádraží, mě někdo chytil za ruku až jsem leknutím vyjekla. Dovedl mě do odlehlejšího místa na nádraží. Tam už stál Jay. A Justin… Strůjce toho všeho.
„Co chcete za to, abyste pustili Jaye?“ zeptala jsem se okamžitě.
„Dobrý skutek,“ olízl si nechutně rty Justin a obešel si mě. Sáhl mi na zadek a já uskočila.
„Tak co za to chceš?“ zeptala jsem se netrpělivě.
„Tobě to ještě nedošlo?“ zasmál se a přibližoval se ke mně. „Tebe.“
Narazila jsem do zdi a po tváři mi začali téct slzy. Jay se na mě díval vystrašeným pohledem. Chtěla jsem Justina kopnout nohou do rozkroku jenže věděl, že to udělám a nohu mi chytnul.
„Svažte jí ruce“ zavrčel na ostatní dva, kteří tady byli s ním.
„Ne nic jí neuděláš“ zařval Harry a vyskočil zpoza keře.
ČTĚTE!!!
Po dlouhé době tady máte další díl:) dlouho mi to trvalo, protože jsem byla v Anglii:3 a potom učení na konec školního roku atd.:/ teď by to mohlo být častěji když budou prázdniny:) každopádně děkuju za každý vote, který jste mi dali a dáte:) u minulého dílu jich bylo celkem 11:O holky, které čekáte na jednodílovku, tak taky o prázdninách a doufám, že vás teď potěším, když vám řeknu, že tady máte trailer k novému příběhu:) ---> http://www.youtube.com/watch?v=NLtm2WA3PBE a kdyby vám to nešlo otevřít, je to v komentech, budu moc ráda když se podíváte a do komentů napíšete, jestli má smysl to psaát:)
-K
