Renesmee

Vysvětlování 2.část

Jakob vylezl ze sprchy.

Jakob: Děkuju za připravené oblečení lásko.
Já: Nemáš zač miláčku.

Dali jsme si pusu a já se šla vysprchovat. Horká voda mu tekla po celem těle a já začala premyslet o tom, ze když vážně bude nějaký boj tak že se může Jakobovi něco stát, nebo mamce, taťkovi a vlastně celé me rodine a ja nevim jestli bych přežila to kdyby nekdo z moji rodiny zemřel. Proto jestli nejaky boj bude tak se budu snazit všechny z nasi rodiny a ze smečky ochránit.
Vysprchovala jsem se a vyšla ze sprchy ven kde na posteli ležel Jakob jako male miminko. Vždycky když ho vidím ležet a spát je hrozně roztomilej , malinkej proste ho nevysvětlitelne miluju.
Převlékla jsem se do oblečení a lehla si vedle Jakoba čelem k němu a probudila jsme ho.

Já: Jaku miláčku vztavej.
Jakob: mmm jeste chvilku.
Já: Musíme jít dolů pojď vztavej .
Jakob: No tak jo.
Já: Vidíš jak jsi šikovný.
Jakob: Miluju tě. A pojď musime jit dolu navic mam nějaký hlad.
Já: Ty si ze me děláš srandu to jsem ti ted rekla já, ale taky uz mam nejaky hlad.
Jakob: Pokud jeste neprisli tak se najime v pohode tak pojd nebo te tam mam odnés?
Já: Nene ja uz běžím

VSli jsme ze dveří a zamířili jsme smer kuchyň. A tam jsem začala hrabat v ledničce nějaké jídlo i když bylo neco kolem čtiř hodin odpoledne tak jsme si dali vajicka se slaninou a rohlíčkem. Dojedli jsme a sli jsme do obýváku kde sedela teta Alice s Jasperem tak jsme se posadili naproti nim a čekaly.

Jasper: No můžu mit otázku?
Já: No ja bych chtela pockat na ostatní abychom to nemuseli desetkrát opakovat.
Jasper: Tak dobře.
Já: Spíš my bychom chteli vedet co se tu dělo.
Alice: Co by se tu mělo dít?
Jakob: Neni normalni aby se k nam nekdo vloupaval a nechaval tu důkazy.
Jasper: Hele mi vam to visvetlovat nebudem on vym to vysvětlí Edward.
Já: Dobře. No a co tu budem dělat?
Jakob: No ja bych se sel na chvilku prospat.
Alice: To je dobry nápad my vás probudíme az tu budou jo ?
Já: Jo musim říct ze jsem trosku unavená.
Jasper: Tak zatím nazdar.
Já a Jakob: Tak zatím.

Kdyz jsem vyšla ty schody uz jsem cítila jak moc jsem unavená a ze se mi chce hrozne moc spát. Jakob vešel do pokoje první a skočil hned do postele a jako lusknutim prstu usnul, tak jsem si došla na wc a šla též spát.

Bella: René probud se. Jakobe ty taky.
Já: Co je co se děje?

V tu chvili si me k sobe Jakob přitiskl a obejmul me a nechtel me pustit.

Já: Miláčku prosim pusť mě a vztavej.
Bella: René probud ho a pak přijďte dolů jo?
Já: Jo. Tak jdi a udelej mi prosim neco k jidlu mam docela hlad a pockej kolik je hodin ja vím ze jsme sli spat tak kolem 14:00 kolik je ted?
Bella: No jsou přesně 3:28.
Já: To jsme spali docela dlouho. No nic tak prosim udelas mi teda nám neco k jidlu?
Bella: Jo udelam a probud ho dekuju.
Já: Dobre potom se uvidíme tak zatim pa.
Bella: Pa pa.

Mamka odesla z pokoje a ja ted zkusim probudit Jakoba.

Já: Jakobe vztavej budeme si povidat o libankach a ostatnich věcech a spime docela dlouho tak vztavej miláčku.
Jakob: Jo jo jo jen chviličku je jeste brzo.
Já: Jakobe moc moc moc te prosim vztavej.
Jakob: Jsem jak sipkova růženka musis me probudit polibkem.
Já: Jakobe jako fakt ( smeju se ) nemohlo te napnout neco lepsiho.

Jakob jen lezel a poklepal si na rty, tak jsem se k nemu naklonila a dala mu pusu. Jakob si v tu chvili sedl.

Jakob: ( zkusil zmenit hlas na holčičí) Ó ty muj chrabrý rytíři dekuju ti ze jsi me probudil ze stoletého spánku.
Já: ( zkusila jsem mluvit chlapeckým hlasem). Ó moje princezno nemate zac a ja a vy ted musíme jít dolu do království a vysvetlit tam nějaké věci.
Jakob: (už normlne) Dobre tak jdeme René.

Vztali jsme a šli jsme dolů a ja cítím nějaké jídlo nevím vůbec co to je ale voní to hezky. Tak chytim Jakoba za ruku a táhnu ho rychle do kuchyně.
Kde na stole leží kafe a lívance. Ja jsem tak blba to nedokazu poznat livance ale co jde se jíst.Vezmem si to do obýváku a zacneme jist ale nejdriv vsechny pozdravíme.

Já a Jakob: Ahoj.
Ostatní: No nazdar co tu děláte?
Jakob: No nekdo nam vlezl do baráku a proste jsme od tamtud utekli a tak no co vy? Neni tady něco nebo se tu něco nemá stát?
Edward: Ne co by se melo stát nebo dít nic tady noveho není prostě normalka.
Jakob: Proč nám lžes a vy ostatní ho  necháváte my s Nesí víme ze se tu něco má stát takže pravdu. Jelikož Nesí neni blbá a prostě jako si to dala dohromady a zjistili jsme že se tu neco děje. Neni normalni když ji nejakej chlap lezi v posteli pak ten kus nejaeho kovu a k tomu ty stiny v lese a pak líbánky to není normální. Carlisle: Tak jo prosim nebudeme se tu rozvášňovat a vyřešíme to v klidu.
Posloichejte my jsme jen chtely aby jste byli v pořádku protože tu za tři nebo čtyři dny budou jiní upíri a ja ani nikdo jinej jsme nechteli aby se tobe nebo René něco stalo. Proto pak holky tak spěchali s tou svatbou a tak protože jsme si mysleli ze budete v pořádku na tom ostrově.
Jakob: Vidíš Edíku pravda není těžká říct je to lehčí než říct lež.
Já: Jako tak my  vám ted aspoň pomůžeme.
Esme: No ja nevim jestli nam budete moct pomoct protoze by nekdo mel zustat tady v baráku a hlídat ho.
Já : Ale já s Jakobem vám budem chtít pomoct při boji.
Emmett: no ale co kdyz nekdo prijde sem tady proste musite zůstat.
Jakob: Dobře my tu zůstaneme.
Já: Co?
Jakob: Jo zůstaneme tady a neodmlouvej nekdo musí hlidat dům.
Já: No dobře. Ahoj jdu se ven proběhnout.

Ja jsem tak nastvana jak mohl Jakob rict ze tu zůstaneme, když jsme si rikaly ze jim pri tom pomůžeme.
Uz jsem venku a chci se rozebehnout, když me najednou chytí Jakob.

Já: Jak jsi mohl rict ze tu zůstaneme.
Jakob : Bud v klidu nikdo tu nebide zůstávat.
Já: Co?!
Jakob: Chvilku po tom co oni vyjedou nebo vybehnou se za nima vydáme abychom věděli kam jdou.
Já: Tak to koukám kak jsi to tak rychle vymyslel.
Jakob: To mas šikovného manžele co? No a neco takoveho jsem od nich i očekával a tak jsem si řekl ze musime s tím souhlasit.
Já: Já tě tak miluju ty jsi tak sikovnej a chytrej.
Jakob: A vážně se chceš procházet ve tri hodiny ráno ?
Já: Ne. A nechce se ti spát?
Jakob: me se chce delat jiná věc.
Já: Jo? Tak si puč od Belly klic od jejich baráku a pujdeme tam.
Jakob: Jo jo jo jo tak ja běžím.

Otocil se a utíkal si půjčit ty klíčky ja zatim čekala u baráku na schodech. Rozhlížím se kdyz najednou v lese něco vidím nejakej stín jdu se tam podívat. Myslím ze to je zvíře neco jako nějaká přerostlá srnka a nebo neco takového jdu za tím. Kdyz najednou na me ze zadu nekdo sáhne ja se otočím a nastesti tam stojí Sam.

Já: Sakra co tu děláš jsi me vylekal.
Sam: Promin kluci nemohli spat tak si pobihame po lesích a hrajeme takovou schvavanou s honenou.
Já: Nejste na to uz moc staří? (Pousmeju se )
Sam: My nestarneme porad jsme malý kluci a bejt tebou ted nechodim do lesa jelikoz by si te kluci kohli splest s jednim z nás .
Já: Jako vy se nepromenujete ted.
Sam: Přejmenujeme se jen ldyz vydime nejakeho z nás ted je Quill jako lovec a on je promenenej a kdyz nekoho z nas uvidi se promeni zpatky na normalni podobu a chytí ho.
Já: Same tak bejt tebou nechodim tam směrem za me jelikoz tam sel vlček.
Sam: Sakra dekuju ja bezim.
Já :Ahoj

Nikdy bych necekala ze takhle vecer potkam Sama no nic jdu zase ke schodum kde je Jakob a hledá me no tak za nim jdu a vypravím mu co se stalo a ze jsem teď potkala Sama.
Došli jsme k baráčku a dál uz vám vyprávět nebudu jelikoz ro je osobní.

_____
Doufam ze se vam tato kapitolka líbila omlouvam se ze vysla tak pozdě. Nemůžu vám slíbit kdy vyjde dalsi kapitpla jelikoz bych zase lhala a lhat se nema takže tak.