Renesmee

Pronásledování

Tak nastal čas, čas kdy přichází ti jiní upíři. Jelikož Jakob řekl že "zůstáváme doma" tak jsme šli do našeho pokoje a udelali jsme si popcorn, že budeme koukat na filmy než se oni vrátí.

Jakob: Buďte opatrní nikdy nevíte co se může stát.
Emmett: Neboj kamo nic se nam nestane.

S Jakobem jsme se s nima rozloučili a zavřeli jsme za nima dveře, hend jak jsme je zavřeli jsme utíkali k zadnimu vchodu a šli jsme za nima.

Já:(potichu ) Jaku co když je nenajdeme?
Jakob: Myslíš že s mým vynikajícím čichem je nenajdem.
Já: To je pravda ty můj pejsku.

Chvilku jsme počkali az budou trošku dál a rozběhnuli jsme se za nima .
Chvilku jsme je hledali ale pak jsme je našli na velké louce, čekali jsme tam co se bude dít abychom kdyžtak zasáhli.

Já: Jakobe myslíš že se něco stane?
Jakob: Nesí neboj se všechno bude v pořádku.

Čekali jsme tam asi 10 minut než přišli ti druhý upíři je jich tam aspon 50.

Edward: Co tu chcete?
Jeden z upírů: Abychom se trošku seznámili já jsem Billy a tohle je moje rodina.
Bella: Tak co tu chcete?
Billy: Chceme zabít vsechny vlkodlaky nebo měniče říkejte tomu stvoření jak chcete.

V tu chvíli jsem to vubec nechápala proč by to nekdo dělal.

Esme: A proč jste tady , tady žádný měniči nejsou.
Billy: Ha ha ha tady že nejsou a proč vaše dcerka chodí s měničem.

Jakmile to řekl jsem se rozhodla Jakoba dotáhnout za Samem a jeho smečkou.

Jakob: Co děláš?
Já: Musíme to jít říct Samovi.
Jakob: Dobře ale stejnak co potom?
Já: Prostě neumřete oni se klidně můžou nastěhovat k nám nebo někam úplně jinam pryč z města.
Jakob: Nevim jestli se to bude klukum líbit.
Já: Tak to mi je jedno nenechám nikoho z vás umřít.

Rychle jsme vyrazili za Samem abychom ho varovali.
Uz v dálce vidíme Samův barák tak jsme ještě vic přidali a už voláme Samovo jméno. Sam vyšel ven a videl jak k němu běžíme.

Sam: Co je? Copak se deje?
Jakob: Hele jsme v prde...
Já: Jakob chce říct že jsou nějací upíři, který vás chtějí zabít.
Sam: Jak to víte? A jaký upíři?
Jakob: Už dávno měla Alice vidinu ze přijdou nejaky upíři ale nevěděla co chtějí dnes šli tam kde meli být ti upíři a prostě říkali ze chtějí zabít všechny měniče.
Sam: Proč by to dělali?
Já: To nevíme. Musíš sehnat vsechny kluky a hned přijdete k nám domů.
Jakob: Já mu jdu pomoct je najít, bude to rychlejší.
Já: Dobře Jakobe davej na sebe ale pozor. A já budu čekat na vás nebo vám mám jít pomoct?
Sam: Tak byla by jsi užitečná.
Jakob: Já nevim jestli to je bezpečné.
Já: Bude to rychlejší takže vám pomůžu.
Sam: Tak dobře takže si teď rozdame kdo pro koho pujde. Takže Jakob pujde pro Quila a Paula. Renesmme ty pujdes pro Setha a Leahu a ja pro zbytek a sejdeme se u vás.
Jakob: Dobře a buďte opatrný a ty hlavně.

Přišel ke mě a dal mi pusu na čelo.

Já: Neboj se postaram se o sebe a ostatni a ty davej pozor na sebe.
Sam: Promin te ale uz musíme jit rychle.

Každej jsme vyrazili az svými určenými cilý a utíkali jsme ja to jen šlo ja to měla lehké jelikož Seth a Leah bydlí spolu takže to bude pro me brnkačka.
Dorazila jsme k jejich domu a začala ťukat na dveře, docela mě zajímá jak jsou na tom kluci.
Dveře mi otevřel Seth.

Seth: Ahoj co tu děláš ? Pojď dál.
Já: Ahoj, povim ti to až vevnitř.
Seth: Co se deje?
Já: Sethe jsou tu nějací upíři co vás chtějí zabít .
Seth: Co? Proč by to dělali kdyz jsme jim nic neudělali.
Já: To nevím, ale musíš si jít rychle zabalit věci a Leah taky.
Leah: A kam jako pak máme jít?
Já: No půjdete všichni k nám, bohužel vam to teď nemůžu všechno vysvetlit tak si zabalte a musime vyrazit.
Seth a Leah: Tak dobře.

Oni si šli zabapit nahoru věci q ja na ně čekala dole a vzala jsme pár fotek co měli na stolcích aby měli nejakou památku kdyby se něco stalo s jejich domem.
Asi po deseti minutách sešli schody a utíkali jsme k nam domů. Tam uz na nas čekal Jakob s Quilem a Paulem.
Všichni si tma začali povidat a řešit co se děje. Ja jsme si nachvilku Jakoba odtáhla na stranu.

Já: Jaku ja vim že to bude znít blbě ale budeme vas všechny muset prevonet aby jste nesmrděli pejskama.
Jakob: No to je pravda ale taky kam se všichni rozdělí? Kam pujdou.
Já: No budou u nás v pokoji tam je nekvic místa a když dáme postel na stranu bude tam víc mista na matrace.
Jakob: Tak jim to řekneme.

Řekli jsme jim náš nápad a oni souhlasili. Šli jsme teda nahoru kde jsme začali teda jsme začali kluci začali přestavovat pokoj. A ja s Leahou jsme šli dolů pro matrace mezi tím přišel domů Sam s klukama tak vzali ty matrace a vytahali je nahoru.
Potom co se celej ten pokoj pripravil tak vypadal jako velka trampolina a samozřejmě i v tu nejmíň vhodnou chvili si kluci začali hrát skakat tam a narazet do sebe.

Leah: Taky jsem vlk a i tak nemám chuť dělat tyhle hovadinky.

Ja jsme se tomu jen zasmala a okrikla kluky ať toho nechaj a jdou se umit a pořádně navonet.
Samozřejmě ze sli postupně takže jsme vzdycky čekali az se jeden umije aby mohl jit ten další nařadu jen tak pro zajimavost byla jsem rada ze nás je v domě tolik a ze máme tolik ručníků . Když došla část umívání na  Jakoba tak jsme šli spolu do koupelny.

Kluci: Uuuuuuuu.
Jakob: Ale nechte toho kluci.

Ja jsem se timu jen zasmála a zavřela jsem za námi dveře.

Já: Jakobe docela dost se těším az konečně bude konec i kdyz to ted všechno začalo.
Jakob: Zlatí neřeš to kazdej si přejeme aby byl konec a jednou bude buď rada teď za to že máš v domě tolik hlídacích psů.
Já: Jakobe ja tě miluju.
Jakob: Já tebe taky Nesí a hodně.

Potom co jsme se umili a oblekli tak se rozhodlo kdo bude spát na velké posteli. Samozřejmě že Leah a já jak nečekané . Jediné co jsem zamluvila ze chci spat na kraji a ne u zdi jelikož podemnou ležel Jakob . Takže jsme se uz ukládali ze si půjdem lehnout kdyz v tu chvíli se otevřeli dveře od mého pokoje a vsichni se v tu chvíli lekli kdo to je. Naštěstí to byl jen táta.

Edward: Můžete mi vysvětlit co se to tu děje?
Já: Tati promiň ale nenechám je umřít jen kvůli tomu že je nebudem mit pod dohledem navic je lepší kdyz budou tady kde nas je víc nez každej sám u sebe doma.
Emmett:  Whow tolik se vás vejde do jendoho pokoje a kde jste se tu vzali a pane bože ja vás tak dlouho neviděl

Emmett dokázal odlehčit tu hnusnou situaci. Protože ja vim ze kdyby Emmett nepřišel táta by se zase ptal kde víme tohle a tak.
Nakonec když se u našeho pokoje vystřídali snad všichni jsme si konečně lehli a ještě chvíli se bavili o tom kam všichni půjdou aby s nima nebojovali byť to jsou vlci a my jsme s nima tak nemáme šanci i kdby přišel Eleazar, Peter nebo Benjamin nemáme šanci je prorazit durt by nás bylo málo.
Nakonec jsem usnula a byla jsem sice ve stresu ale Jakob mě držel za ruku celou dobu kdyz jsme usinala to také bylo poslední co jsem v tu chvíli cítila jak me drží za ruku.