Když je ranní rosa v trávě,
usměje se náhle
Potom zvedne hlavu k nebi,
podíváš se na mě
Raní vánek je mě chladí,
otočíš se náhle za ní
Malá drobná osoba
s nejdelšíma copama
Když se náhle otočí
hlava se ti zatočí
Uděláš jen jeden krok
připadáš si jako cvok
Potom otočí se k tobě
pohledy se střetnou v sobě
Srdce se ti rozkočí,
když se zpátky otočí
Se smutkem si sedneš ke mně
srdce potom náhle slehne
Kamarádi stojí za to,
víš, že cennější jsou víc než zlato
PS: Chtěla bych touto básničkou poděkovat všem svým přátelům, kteří mě neustále podporovali.
Také ale mé díky patří mé učitelce českého jazyka, která této básničce dala šanci a poslala ji do soutěže, kde ve výběru ze všech ostravských škol se dostala do almanachu žákovské a středoškolské poezie. Tímto vám posílám své díky.
ČTEŠ
Střípky mé duše.
RandomSbírka mých básní. Můj pokus o psaní básniček a poezie, smutné chvíle , depresivní, ale i šťastné. Chvíle kdy člověk vezme do ruky pero a píše, co má na srdci. Neni nic snazšího než myšlenku dát do věty a tu pak pustit na papír. Jsou to me pokusy o...
