Střípky mé duše.

Chybíš mi

Chybíš mi, v srdci mám prázdno
Pokud vím, je mi známo,
že ses ani nezajímal, kde jsem

Jsem ti úplně jedno,
ale mě to bolí a není mi to jedno
A ty jsi rád, že jsem pryč

Nechybým ti stejně, jako ty chybíš mi
Říkám si, proč jsem tak naivní
Myslím si stejně, že se to nezmění

Proč na mě nereaguješ
Už se na mě ne usměješ
Jenom po pojdeš si dál

To jsem ti tak ukradená?
Na to se tě ptám
A odpovědi se jako vždy ne dočkám.

Protože ty nemluvíš,
Jen se zase otočíš
A odejdeš si zase pryč

Proč mi to děláš?
Netuším, co jsem provedla
To jsem jen sama sebe podvedla.

Jsem zmatená z toho, jak se chováš
Přede mnou se zase schováš
A děláš že se tu nejsem

Chybíš mi a to je strašné
Vydržet to, je málo platné
I když se vrátím, stejně se nic nezmění

Nevím, co se stalo
Díváme se jeden na druhého
Jakoby se čas zastavil

Na nic se ne ptáš
A přijdeš do mého světa
Zase ho znovu narušit

Nedělej to znovu už
Jako se zabodne nůž
Znovu a znovu do srdce

Tvůj pohled mě vede
Jak maják lodě z nebe
Ale to ty nevidíš

Znamenáš pro mě tak moc
Že strácím veškerou moc
Se ovládat, když tě vidím.

Tak moc se to snažím skrývat
Abych se nemusela dívat
Na tu pohromu tu kolem

Na to co způsobím,
až tě znovu uvidím,
jak je ti vše jedno.

Já vím, že nemůžeme spolu být
Tak zkus tu chvíli pro mě být
A neodcházej pořád pryč!