Střípky mé duše.

Určeno pro zklamání

Bolí mě srdce
Když tě takhle vídám
Když jsi smutný
Nevšimneš si, že se na tebe dívám

Nechci ti ublížit
A porto se držím zpátky
Můj život teď nabral
Dost nečekané obrátky

Kdybch to jen mohla na chvíli zastavit
Na chvili si od toho všeho odvrátit
Kdybych jen mohla chvili stát
Nemusela bych se s tím tak prát

Jenže hodně věcí se v mém životě změnilo
A já nechci aby mě to změnilo
Poprvé vidím, že lidé vnímají kdo doopravdy jsem
Poprvé cítím, že vnímají že tu jsem
Ale i když tu nejsem

Že má pritomnost něco zmůže
A treba i někomu pomůže
Že mám kolem sebe ty správné lidi
Kteří moje já skutečně vidí

V tobě jsem ho našla první
Bylo ti vidět v očích
Teď dojdu si jen pro zklamaní
V tvých nádherných očích.

Nemůžu za to že osud nám nepřál
Abychom se zase viděli
Něco ve mě se poté zeptá
Proč dříve jsem to neviděli.

Neviděli to, co se mezi námi tvoří
Že srdce nám pro druhého hoří
Asi na to ale ještě není správná doba,
Kdy budeme moci s jistotou oba
Jít tak kam bychon chtěli

Možná jen zase blázním
A zase špatným vchodem vcházím,
Nebo se do všeho jen rychle ženu,
Že na tebe už jen tak nezapomenu

Nikdy nebudeme jenom nejlepší kamarádi
Protože věřím, že se máme svým způsobem více rádi
I když teď to tak možná nevidiš.
Já věřím, že jednoho dne to pochopíš

Dokud mé city budou skryté
Nemusí být nikde vryté
Abych pochopila jejich význam
Vím, že až je totiž přiznám

Už nebude cesty zpět.
A buď se mi rozpadne můj dosavadní svět
Nebo tě navždy ztratím
a to je to poslední, co bych si přála.