Miraculous Ladybug (by: WP²) [DOKONČENO]

43. KAPITOLA, Nečekaná Návštěva, část 2.

Pohled Adriana

Plagg se zastavil před velkým panelákem. U vchodu stála starší dáma a vybírala poštu.
Dostal jsem nápad.
,,Plaggu, schovej se." zašeptal jsem a šel k oné dámě.
,,Prosím, mohu se zeptal, jestli zde nebydlí Marrinette Agre-... Dupain-cheng." byl jsem mimo tak moc, że jsem ji málem spletl příjmení, i když, mě by to nevadilo.

Usmála se. Alya s Ninem za mými zády si oddechli úlevou. Asi kvůli té náhlé změně příjmení.
,,Ano, mladý muži. A vy jste kdo, smím se ptát?" usmála se znova.
,,Ech... Jo... Jsem její přítel..." usmál jsem se pro změnu já.

Upravila si brýle a usmála se znova a znova. Už mi ten její úsměv leze krkem, ale nesmím to dát najevo.
,,Pojď za mnou chlapče... Dovedu tě k jejímu bytu. Říkala, že má falešné příjmení pro utajení, ale mě říkala, ať to nikomu neříkám... Hihi" zahihňala se. ,,Říkala, že se jmenuje nějak Dupain-cheng, ale na dveřích má napsáno Whootson." dokončila větu.
Uvnitř jsem začal tančit tanec vítězství. Konečně uvidím Marri. Mou Marri.

------------

,,Tak tady to je." usmála se, rozloučila a odešla.
,,Bro... Vážně si myslíš, že by mohla být tady? Co když si dělala srandu?" zeptal se Nino.
,,Musíme to zjistit." pevně jsem rozhodl a jakmile jsem se podíval na majitelovo jméno napsáno na dveřích Whootson... Měl jsem sto chutí dveře rozrazit. Začal jsem zvonit.

Chvilku se nic nedělo. Začal jsem zvonit znova.
,,No jo! Už jdu!" ozvalo se z bytu.
Otevřely se dveře a v nich stála má princezna. Na nic jsem nečekal a rychle obejmul. Ona se v šoku rozbrečela a rukou drťila kus mojí košile. Jednou rukou jsem ji zvedl hlavu, využil jsem její pootevřené rty a políbil jí.

Došel nám kyslík a tak se ode mě odtrhla a obejmula Alyu, která kamarádce obejmutí oplatila.
Potom ji pustila a vratila se ke mě. Promluvil jsem.
,,Co tě to napadlo, víš jak jsem se trapil?" můj hlas zněl ustaraně a taky, že byl.

,,Já......já..." zlomil se ji hlas. Obejmul jsem ji a nehodlal ji pustit. Ona na tom byla podobně.
,,šššš.... Už je dobře... Vrátíme se domů, ano?" utěšoval jsem ji a hladil ji rukou po zádech.
Zmohla se jen na přikývnutí.

+++++++++++++++++++
A příště bude EPILOG!!! Já se těším!!

Omlouvám se za chyby.

Vaše WP2