Born In Gotham City

12) Výpomoc z Jižní Ameriky

"Ptám se naposeldy: kdo tě poslal mě zabít?" nalehál Batman a jeho obvyklý klid vystřídala netrpělivost.

Ray seděla přivázaná k židli a zlostně na něj koukala. Nacházeli se uprostřed velké tmavé jeskyně, kterou už Ray před pár dny navštívila. Nyní ji však vadilo to, že měla nohy upevněné k židli a nemohla se hýbat.

"Pokud mi neodpovíš, někdo toho bude hodně litovat," zavrčel Batman. Kývl na Robina, který postával opodál. Ten na chvíli odešel a brzy se vrátil společně s Alfrédem, kterého před sebou vedl spoutaného.

"Ne!" lekla se Ray. "Jemu neubližujte!"

"Tak mi odpověz."

Ray si uvědomila, že pokud chce zachránit Alfréda, nemá na výběr. Musí s pravdou ven.

"Dobře, řeknu vám to, ale jemu neubližujte," začala a hlas se jí třásl nervozitou. "Poslal mě Joker. Tvrdil, že moje matka byla členem Ligy stínů a já mám prý stejné nadání jako ona. Byla jsem tehdy naštvaná na tebe, Batmane, zabil jsi mi otce. Chtěla jsem se ti pomstít, ale asi to nebylo to nejmoudřejší."

Ray sklonila hlavu a po tváři jí začaly stékat horké pramínky slz. Ještě nikdy si nepřipadala tak zklamaná sama ze sebe jako právě teď. Naprosto selhala.

Batman přikývl a rukou naznačil Robinovi, aby Alfréda pustil. Ten se k Rayinu úžasu pouze smál. Ray na něj nechápavě pohlédla a pak pohledem sklouzla na Batmana.

"Měl bych pro tebe návrh, jak můžeš své chyby napravit."

Pomalu si stáhl netopýří masku a odhalil tak svůj obličej. Ale ten obličej Ray znala. Moc dobře ho znala. Byl to obličej Bruce Waynea. V tu chvíli jí to všechno konečně došlo. Nemohla tomu uvěřit. Její adoptivní otec byl vážně Batman? Bruce Wayne byl Batman!

Ray se navzdory slzám, které měla stále na tváři, začala smát. "Ne, to nemůže být pravda. Počkej, děláš si srandu?"

"Poslouchej," přerušil ji Bruce. "Můžu ti pomoct zbavit se Jokera, kterého máš na krku. Moc dobře víš, že spolupráce s ním není to nejlepší, co by měla dívka tvého věku dělat."

"A proč ne?" zavrtěla Ray hlavou. "Zabil jsi mi tátu! Joker měl pravdu, když říkal, že si zasloužíš zemřít."

Odplivla si na zem a sledovala Bruceovu klidnou tvář.

"Jak myslíš," odvětil. Došel k Robinovi s Alfrédem a společně opustili jeskyni. Ray osaměla a náhle začala litovat toho, že vůbec něco říkala. Proč se jí náhle celý život hroutí? Kdyby její otec stále žil, nic z toho by se teď nestalo.

Svěsila hlavu a zavřela oči. Pouta, kterými byla přivázáná k židli, ji už pěkně dřela. Věděla, že tahle noc bude dlouhá. Dlouhá a nepříjemná.

***

Po širokém a velkém bulváru se procházela půvabná žena v dlouhém černém kabátě. Žena byla statná a svalnatá, přesto to její kabát dokonale zakryl. Měla husté tmavé vlasy, nyní pečlivě svázané do drdolu.

Kráčela po špinavém gothamském chodníku a vyhýbala se odpadkům, které se válely po zemi. Cítila na sobě obdivné pohledy lidí, kolem kterých procházela. Taky aby ne. V této čtvrti se nemohl zdržovat nikdo na její úrovni. Většina lidí tady ani neměla vlastní přístřešek a přespávala ve starých kartonových krabicích.

Žena přešla na druhou stranu ulice a přitáhla si kabát více ke krku. Nerada si to přiznávala, ale tato čtvť ji dost děsila. Nicméně, bylo nezbytné tudy jít. Dnes večer musí ještě něco zařídit.

Zastavila u starého domu s oprýskanou omítkou. Okna a výloha byly špinavé, skoro se zdálo, jako by tu nikdo nežil už desítky let. Opak byl pravdou. Ačkoli se dům zdál opuštěný, uvnitř sedělo u stolů několik lidí. Žena vešla a přelétla místnost pohledem. U zadního stolu seděl mladý muž s krátkými ježatými vlasy. Před sebou měl hrnek s kafem, kterého se pravděpodobně ani nedotkl.

"Zdravím, Diano," pozdravil tiše ženu, když si k němu přisedla.

Odměřeně mu kývla na pozdrav a trochu znechuceně si položila ruce na stůl. Skoro se divila, že po jeho špinavém povrchu se neplazí švábi.

"Už jsme ji našli, Wayneův tip se ukázal jako správný," začal muž, stále tichým, diskrétním hlasem.

Diana se pousmála. "To je skvělé, Johne. Zbývá nám jen malý krůček k její matce."

John přikývl. "Máme ji u nás, v jeskyni. Je tu ale jeden háček. Pravděpodobně je pod ochrannými křídly Jokera. Odmítá s námi spolupracovat."

Diana se podmračeně podívala na svého společníka. "To přeci nevadí. Nepotřebujeme její spolupráci."

"Potřebujeme. Jinak její matku nedopadneme."

Diana si povzdechla. "Co se dá dělat. Pokud kvůli ní budete mít v patách toho psychopata, budete se ho muset zbavit. Třeba vám pomůže alespoň potom."

John se nepatrně usmál a zavrtěl hlavou. "Kdyby šlo všechno tak jednoduše, jak říkáš, už dávno bychom očistili Gotham od všech zločinců."

"Musím říct, že jste docela amatéři," vysmála se mu. "Měla bych nápad. Já se postarám o Jokera a vy přesvědčíte tu holku, ať vám řekne, kde má matku. To je celkem přijatelné, nebo ne?"

"Dalo by se to tak udělat, ale mám obavy, že se Jokera jen tak nezbavíš."

Diana si pohrdavě odfrkla. "Zapomínáš, že mě vychovali v Jižní Americe, jsem zvyklá na mnohem horší věci."

John pokrčil rameny. "Jen aby ti tvůj sebevědomý přístup vydržel..."

***

Bruce stál uprostřed tmavé chodby ve svém sídle. Netrpělivě očekával příchod svého věrného společníka Johna Blakea, který před dvěma hodinami odešel na tajnou schůzku. Nyní už ho Bruce viděl přicházet, proto mu nedočkavě vyběhl na proti.

"Co říkala? Pomůže nám? Potkals' jí vůbec?" vychrlil na něj.

John přikývl. "Ano, potkal. Slíbila, že se postará o Jokera. Tvrdila, že ho prý zvládne sama. Nicméně jsem se s ní domluvil, že až se vydáme hledat Rayinu matku, ona půjde s námi."

"Výborně," rozzářil se Bruce. "Teď ještě zbývá poslední část. Přesvědčit Ray, aby nám věřila."

"To bude asi těžší, vzhledem k tomu, že jsi zabil jejího otce," ušklíbl se.

"Johne, byl nemocný, já jeho smrt jen urychlil. I tak toho však lituji."

"Dobře, dobře, už mlčím," pozvedl John ruce v obranném gestu. "Jen říkám, že to zabere dost času."

"Já vím," přikývl Bruce. "Alespoň už ví, kdo doopravdy jsem. Ještě ty bys jí mohl říct o tom, že jsi Robin."

"Možná až někdy jindy," zauvažoval John. "Zná mě jako policistu. Mohlo by ji to vyděsit, kdyby zjistila, že jsem ve skutečnosti tajný superhrdina co zachraňuje Gotham."

Bruce se kysele zasmál. "Docela si věříš, Robine."

Oba dva se zasmáli a následně se vydali směrem k jeskyni, kde na ně čekala další důležitá práce.