Just Friends

2.

,,Shawne...''

neudržela jsem to a cítila jsem jak mi stéká slza po tváři

,,Ano?''

chytl mě za bradu tak aby mi viděl do mých ubrečených očí

,,Já tě ale___nemiluju''

a začala jsem brečet ještě víc.Cítila jsem jak mou bradu pustil a zabodnul oči do písku,byl ticho nic neříkal,jen mlčel

,,Notak,řekni něco,klidně něco co nebude dávat smysl,hlavně něco řekni.''

zvedla jsem mu ruce a chytla je za ně

,,Co ti na to mám asi odpovědět?''

změkl mu hlas

,,Já se ti moc omlouvám,ale já o tebe nechci přijít,miluju tě ale ne tak jako ty mě''

podíval se mi do očí

,,Nepřijdeš o mě,jen já tě potřebuju.Chci aby jsi byla moje,jenom moje.Celý ty roky se přemáhám a snažím se tomu odolat,ale to už nejde.''

když to dořekl viděla jsem slzu,jeho slzu,jak mu stéká po tváři.

,,Páni,teď nevím co ti na to mám odpovědět.''

nic neřekl a já vycítila že musím pokračovat

,,Potřebuju jen čas,nic víc.Potřebuju si to nechat projít hlavou.''

bylo mi s ním dobře,ale nedokázala jsem ho milovat jako on miloval mě.Objala jsem ho,potom jsem ho chytla za ruku

,,Půjdeme,měla bys jít domů,rodiče budou mít strach''

řekl poklesle.Přikývla jsem a šli jsme pomalou chůzí domů.Jo a to že se držíme za ruku už nám nepřišlo divný,i když jsem ho odmítla.

Když jsme došli ke mně domů,objala jsem ho a nemohla jsem se odtrhnout.Nevím co se to ve mě vzepřelo,ale já to udělala,políbila jsem ho.Tohle jsem neměla dělat.Dala jsem mu naději,která tam byla ,ale malinká...Neudržel se,chytl mě za bradu a zapojil jazyk,nemohla jsem mu to odepřít a přidala jsem se.Nevím proč,ale líbání s ním byla něco jako moje droga,i když se to stalo teprve párkrát.Byla jsem na tom závislá,líbal tak dobře až to ani nebylo možný.Naše jazyková válka trvala snad celou věčnost.Ani já,ani on se nemohl odtrhnout.Asi jsem se do něj opravdu zamilovala.Ale ne co to melu,to nemůže být pravda,je to můj nejlepší kamarád.Jestli s ním něco budu mít,naboří to celé naše přátelství,a to já nechci.Po chvíli se odtrhl a řekl

,,Miluju tě''

nevěděla jsem co říct a tak jsem ho začala líbat,znova.

,,Ještě si mi neodpověděla''

,,J-Já nevím''

,,Co nevíš?''

zase,udělal to zase,zvedl mi bradu jako na pláži

,,Nechci aby se to všechno pokazilo''

,,Nemá se co pokazit,bude to jen a jen lepší...věř mi''

řekl a já ho políbila na tvář a beze slova vešla do baráku.Zamávala jsem mu a on mi poslal vzdušnou pusu,usmála jsem se a zabouchla dveře.

Utíkala jsem nahoru do pokoje a práskla za sebou dveře.Lehla jsem si na postel a začala brečet.Ležela jsem tam asi tak hodinu,zapípal mi mobil a tam byla zpráva,od Shawna.

Nikki,chci abys věděla to co k tobě cítím.Když jsem tě poznal(popravdě si to ani nepamatuju,je to tak 17 let nazpátek :Dlol)byla to láska na první pohled,miluju tě od první chvíle.Vždycky jsem tě miloval,vždycky budu.Od jak živa jsem měl potřebu tě nějak chránit,ale něco se zvrtlo.Potřebuju tě.Patříme k sobě.Potřebuju tě jenom pro sebe,nesnesu pomyšlení že bys patřila někomu jinýmu než mě.Kdybych tě viděl s někým jiným,zabilo by mě to.Proto chci aby sis svoje rozhodnutí rozmyslela.Doufám že se rozhodneš správně :) Miluju tě <3 S láskou Shawn <3

Po dočtení tý nádherný zprávy jsem začala zase brečet.Nevěděla jsem jak se mám rozhodnout.Miluju ho ale co když o něj přijdu?To mě zničí.Po rozmyšlení mojí odpovědi jsem se mu rozhodla odepsat.

Milý Shawne,vím co pro tebe znamenám,ty pro mě znamenáš taky strašně moc.Miluju tě ale nejsem si jistá že ti dokážu tvojí lásku opětovat v takové míře jakou mi ji dáváš.Bojím se že tě ztratím,když se do tebe zamiluju.Bojím se do tebe zamilovat...Neber si to špatně ale chtěla bych s tebou zůstat dál jen nejlepší kamarádka.Doufám že to pochopíš. Se vší láskou kterou mám tvoje Nikki.

Odesláno.

Moc jsem se netěšila na ráno,měla jsem s ním jít do školy jako každý ráno.

Ale když jsem ráno šla před barák tak tam Shawn nebyl.