Just Friends

4.

Cestou do školy jsem na něj furt myslela,ikdyž jsem měla narozeniny,byla jsem nešťastná.

Když jsem přišla do školy tak se nedělo nic zvláštního.Došla jsem ke svojí skříňce,když jse jí otevírala tak na mě něco vypadlo.Vypadl na mě lísteček se vzkazem.

Počkej na mě po škole na lavičce :)

Usmála jsem se,doufala jsem že je od Shawna.Celá usměvavá jsem došla do třídy přírodopisu,zamířila jsem k naší lavici s domněním že tam na mě bude čekat,třeba mě obejme a popřeje všechno nejlepší.Mé domněnky se rázem rozplynuly v momentě když jsem došla k lavici.Nikde nebyl,nemohla jsem ho ve třídě najít.Šla jsem se zeptat Leily jestli ho neviděla.

,,Ehm,ahoj Leilo.Nevíš kde je Shawn?''

,,Ahoj,jo teď zrovna odešel někam pryč s Lindou,měl s sebou kytaru.''

věnovala mi soucitný pohled.

,,Jo děkuju''

začínala mě pohlcovat panika,ale usmála jsem se na ní abych jí dala najevo že se nic neděje,ikdyž ve skutečnosti děje...

Šla jsem chodbou a slyšela jsem kytaru,šla jsem po hlase kytary,došla jsem na konec chodby zrovna když písnička skončila.Koukla jsem se tam zpoza rohu,uviděla jsem něco co mě v tu chvíli zlomilo.Koukal se jí do očí,ona jemu taky a hned potom co se objali,vypadali že se chtějí políbit.To už jsem nezvládla,rozbrečela jsem se,nešlo to udržet,ani utišit.Viděla jsem jak se na mě Shawn podíval a já utekla.

Utíkala jsem po tý nekonečný chodbě směrem  na záchod.Nevím jistě co se stalo,ale slyšela jsem za sebou kroky,kroky které zrychlovali.Za chvíli mě někdo doběhl,a ten někdo byl on.Zastavil mě tím že mě chytil za ruku,neměla jsem sílu se vzpírat.Přitáhl si mě k sobě,nic neříkal jen mě hladil po vlasech.Držel mě pevně,pevně v objetí.Byla jsem nešťastná,ale v jeho objetí jsem se cítila bezpečně.Když jsem se uklidnila tak jsem se od něj odtáhla.

,,Co to mělo být?''

řekla jsem stále s brekem v hlase.

,,Nikki,nic to neznamená.Je to jen nedorozumění.''

,,Nedorozumění říkáš?''

,,Jo''

Natáhl ke mě a já ucukla.

,,Tak mi to nedorozumění vysvětli''

,,Já,já nemůžu''

řekl a sklonil hlavu.

,,Proč?''

,,Je to tajemství,nesmím ti to prozradit.''

,,Tím pádem je mezi námi definitivní konec!''

Rozbrečela jsem se.

,,Co to povídáš?''

Leskly se mu oči,měl slzu na krajíčku.

,,Ty s ní něco máš viď''

,,Ne jasně že s ní nic nemám.Moc dobře víš že miluju jen a jen tebe''

,,Jestli mě tak miluješ tak proč si se celej ten měsíc neozval?''

,,J-já jsem ti chtěl dát jen čas''

,,Já blbá si myslela že to myslíš vážně,dneska jsem ti chtěla říct že tě miluju,ale po tomhle?O tom začínám pochybovat''

,,Jak něco takovýho můžeš říct?''

,,Jestli to tak moc chceš vědět tak jsem jí hrál písničku''

,,To jsem si všimla že t-''

přerušil mě.

,,Ta písnička nebyla pro ní,je pro tebe.Chtěl jsem ti jí dneska zahrát před školou,k narozeninám.Zahrál jsem jí to jen abych slyšel její názor.''

ohromením jsem mlčela.

,,Tak a teď to víš''

Nevěděla jsem co na to mám říct,a tak jsem si ho přitáhla a objala ho.Potom jsem přitiskla moje rty k těm jeho.Zapojila jsem jazyk a on spolupracoval.Líbali jsme se dlouho,vyrušilo nás jen zvonění,které značilo začátek hodiny.Odtáhli jsme se od sebe.

,,Všechno dobrý?''

Zeptal se a věnoval mi ten nejkrásnější úsměv jaký jsem kdy viděla.

,,Jo''

Dala jsem mu malou pusu a do toho jsem zašeptala

,,Miluju tě''

,,Já tebe''

odtáhli jsme se a chytli se za ruku.Jeho kytaru mu odnesla Linda do třídy takže jsme mohli jít rovnou tam.