Probudla jsem se.Kde? S kým?
V posteli.S ním. Umřu.Byl tak nádherný když spal.Ostatně byl nádherný vždycky,ale to nevadí.Zvedla jsem se z postele a šla nám chystat snídani.Pěknou chvíli jsem přemýšlela nad tím co udělám,protože na palačinky jsem chuť opravdu neměla a volský oko taky ne.Dala jsem vařit pár vajíček a potom je smíchala se zeleninovým salátem a přidala francouzskou zálivku.,,Hmmmm zdravá snídaně?" Objal mě Martinus ze zadu. ,,To aby se ti z těla dostaly ty děvkařský pudy." Pokrčila jsem rameny a podala mu talíř. ,,Tak to promiň." Zatvářil se uraženě. ,,Neprominu." Zasedla jsem ke stolu. ,,Možná když se budeš snažit." A tímhle odstartoval můj nenaplánovaný plán jak Martinuse Gunnarsena udělat normálního člověka.
,,Vadí ti hodně že by si se bavila s děvkařem?" Zatvářil se ustaraně.Třeba to na něho už zabírá. ,,No dám ti menší názornou ukázku..." Zasmála jsem se. ,,Neee prosím myslím,že bez toho se obejdu." Snažil se odejít od tématu.Doslova. ,,Ne počkej!" Zastavila jsem ho. ,,Povídej." Pobídla mě a já jsem se z kuchyně přesunula do obýváku a lehla si na gauč.
,,Je to jen o dvou slovech takže si myslím,že by si to mohl pobrat." Zasmála jsem se. ,,Čekám." Začal netrpělivě klepat rukou na stůl. ,,Barney Stinson." Pokrčila jsem rameny. ,,V životě jsem to neviděl." Zakoulel očima. ,,V životě si to-? Ó sakra jak můžeš žít?!" Bleskově jsem se zvedla z gauče. ,,No tak... Řekneš mi o čem to teda je?" Přisedl si hned vedle mě.Začala jsem pociťovat menší nervozitu.No tak Mariví zachovej klid,musíš tenhle plán nějak zmáknout! Povzbudila jsem se.
,,Je mi líto hochu ale-" Vytáhla jsem počítač a najela na soubor s názvem HIMYM. ,,Budeš se na to muset podívat sám jestli chceš znát odpověď." Poklepala jsem ho po rameni a pustila mu první díl. Zíral na mě s otevřenou pusou.Prstem jsem mu ji zavřela a dívala se na seriál.Po asi třech dílech jsem si všimla jak na to Martinus velmi zaujatě dívá.Musela jsem se zasmát sama pro sebe.
,,Něco k smíchu?" Otočil se ke mě napjatě. ,,Ne." Uculila jsem se. ,,Tak proč na mě tak koukáš?" Zasmál se.Polil mě pot.Sakra všiml si toho! Zaklela jsem si sama pro sebe. ,,Nerozčiluj se zlato." Nahnul s ke mě a políbil me na líčko. Okamžitě jsem zrudla. ,,Nebo to alespoň prostě neříkej nahlas." Zašeptal mi do ucha a uchechtl se. Musela jsem si zkousnout ret. ,,Já to řekla nahlas?" Zděšeně jsem na něho vyvalila oči. ,,Jo." Zasmál se. ,,Ach bože." Dala jsem si ruce do dlaní a začal se smát.
,,No nic jdeme se chystat do toho kina ne? Do hodiny tam máme být." Ukázala jsem na hodiny a zvedla se. ,,Fajn." Pokývl hlavou. Šla jsem se převléct do něčeho slušného,pobrala si věci a mohla jsem jít. ,,Martinusi na co vůbec jdeme?" Přišla jsem dolů za účelem,že už vyrazíme,ale Tinuse jsem nikde nemohla najít.Najendou mi někdo přikryl oči.
Přede mnou se objevili dva lístky na Pomádu. ,,Wow oni to dávají?" Vzala jsem si lístky do ruky a pořádně prozkoumala kde máme sedadlo a tak. ,,Můžeme jet?" Podíval se na mě tázavě Martinus. ,,Jo jasně." Přikývla jsem a následovala ho k autu.
........
,,Tak co jak se ti film líbil.?" Zasmál se Tinus když jsme vyšli z kina. ,,Paráda." Povzdechla jsem. ,,Hele Mariví.Nemohl bych dneska zase přespat u tebe?" Otočil mě a já se mu zadívala přímo do očí.Byla v nich vidět touha.Víc než dost jasně. ,,Jo není problém." Člověku kterého miluješ prostě nejde říct ne že?Huso blbá! Nadávala jsem sama sobě v duchu.Jo jasně,že chci s Martinusem trávit spoustu času,protože je hezký a vtipný a další přídavná jména ale... Co když to jenom hraje?
Zůstanu při tom,že zatím je to hodnej kluk.
Takže vím,že teď dlouho nebyla kapitola ale i tak doufám že se líbí ❤
Každý vote a komentář potěší💓
+Hope you like it like it+