Feelings.[Marcus&Martinus CZ]

13.

Probudila jsem se uprostřed noci.Nenápadně jsem se vymanila z Tinusovi obětí a šla na záchod,kde jsem následně vyzvracela celý obsah mého břicha. ,,Sakra co to bylo?!" Zaklela jsem sama pro sebe.
Do koupelny přišel ospalý Tinus. ,,Zlato je ti dobře?" Klekl si ke mě.To byla opravdu dementní otázka. ,,Ano já si totiž bliju jen tak pro radost víš?" Opřela jsem si hlavu o zeď. ,,Chceš přinést prášek?"  Na jeho otázku jsem přikývla a počkala až ho donese.
.....
,,Co si dáš k snídani?" Zeptal se mě Tinus.Musím přiznat,že po tom co jsem před chvílí opět měla hlavu v záchodě se mi ani nic jíst nechce. Přešla jsem k lednici a vyndala si džus.Ze skříně jsem vytáhla lupínky a misku.Nasypala jsem lupínky a zalila je džusem (teď by mě fakt zajímalo jak to chutná xD).Martinus na mě čuměl jako na debila. ,,Omg co tak čumíš panebože?!" Vyjela jsem na něho. ,,J-já jen-" Zakoktal. ,,Chceš k tomu ještě něco?" Zeptal se nejistě. ,,Ne." Odsekla jsem.Sedla jsem si ke stolu a vše snědla.Po snídani jsme se vydali do školy.
.....
V půlce hodiny se mi udělalo poměrně špatně.Zvedla jsem ruku a na svolení učitelky jsem odešla na záchod,kde jsem vše vrhla do záchoda.Podobně jako dneska brzo ráno jsem se opřela o stěnu a čekala jestli ještě něco přijde.Uslyšela jsem klepání na dveře,ale přes to jak mi bylo špatně jsem to ignorovala. ,,Mariví jsi tam?" Znovu zaklepala,dle mého úsudku Cheril.Otočila jsem zámkem a čekala až vejde do vnitř.Sklonila se ke mě a sáhla mi na čelo. ,,Nechci ti nic říkat ale asi... Budeš těhotná." Pozorovala mě neutrálním výrazem.

Já a těhotná? To musí být totální kravina.Prostě je mi blbě tím to končí.Nesouhlasně jsem zakroutila hlavou. ,,No jak myslíš,ale jestli ano.Musíš si to nechat vzít." Zvážněla. To nemyslela vážně to co právě řekla žene?! Začal se ve mě vařit vztek. ,,Můžeš jít prosím pryč?!" Trochu jsem zvýšila hlas.Cheril se jenom zvedla a odešla. Jak si něco takového muže vůbec dovolit říct?!! Bylo mi z ní na zvracení,a ne že bych k tomu zvracení neměla daleko.

Zvedla jsem se a chtěla odejít,když jsem na chodbě viděla Cheril a Martinuse.Cheril jak se ho snaží políbit a Martinus jak se jí snaží odstrčit. On myslí ten vztah vážně. Usmála jsem se sama pro sebe.Po chvíli boje s Cheril se Martinus dostal až ke mě. ,,Zlato pojď pojedeme za doktorem tohle se mi nelíbí." Chytl mě za ruku a chtěl mě vyvést ven. ,,Ne počkej." Cukla jsem s ním.Začala jsem přemýšlet o tom co kdyby to byla pravda,protože příznaky bych asi měla. ,,Musíš tam jít." Starostlivě se na mě zadíval. ,,Já tam půjdu jenom ne hned ano?" Políbila jsem ho na čele a pohladila po líčku. ,,Ale co nejdřív." Přísně zvedl prst a zasmál se. ,,Ano slibuji." Políbila jsem ho.
.....
,,Marcusi?" Zvedla jsem telefon. ,,Ano?" Odpověděl. ,,Mohl by si prosím přijet ke mě domů.Bez Martinuse?" Znejistěla jsem. ,,Emmm.. jo klidně." Řekl a zavěsil.Netrvalo to ani nějak dlouhou dobu než přišel.Domem se roznesl zvonek,tak jsem šla otevřít. ,,Co si chtěla?" Nakrčil čelo. ,,Můžeš mě někam odvést prosím." Byla jsem celkem nervózní,tak jsem si hrála s rukávem u mikiny. ,,Kam?" Zeptal se. ,,K doktorovi." Zašeptala jsem.
.....
,,Mariví!" Zahlásil doktor,tak jsme se já a Marcus vydali do vnitř. ,,Mam pro vás úžasnou zprávu." Usmál se doktor.Začala mnou proplouvat vlna naděje,že bych třeba přece jenom byla těhotná.Ano bylo by to těžké,ale zároveň nádherné a když už nedokázala bych si ho nechat vzít.
,,Jste těhotná.A je dost pravděpodobné,že to budou dvojčata.Takže tady s přítelem můžete začít nakupovat věci.Gratuluji" Usmál se. ,,To není můj přítel." Zakroutila jsem hlavou se smiche.Doktor se na me tak divně podíval. ,,Bratr mého přítele." Dodala jsem.Zvedli jsme se a vyšli z čekárny.

Kdybych v civilu asi bych začala pištět štěstím.Cítila jsem nepopsatelné štěstí.Objala jsem Marcuse. ,,Gratuluju." Zašeptal.

,,Tak kdy mu to řekneš?" Zeptal se Mac,když jsme nasedli do auta. ,,Hned jak přijdeme domů." Usmála jsem se.
.....
,,Tinusi!!" Zakřičela jsem a čekala než přijde. ,,Ano?" Přišel ke mě a políbil mě. Pořádně jsem se nadechla a chystala jsem se mu to říct. ,,Byla jsem u toho doktora." Zahleděla jsem se do jeho čokoládových očí,kde byla vidět obrovská nejsitota a strach. Objala jsem ho a zašeptala: ,,Bude z tebe tatínek." Martinus se okamžitě odtáhl a usmál se. ,,Si těhotná? Ty si těhotná?" Jeho štěstí se slovy nedalo popsat.Přikývla jsem hlavou. Znovu mě tak silně objal div mě neumačkal. ,,Miluju tě." Políbil mě do vlasů. ,,Já tebe taky."

Hola lidičky xD
Ještě epilog a bude konec knihy..No teď po vás chci,aby jste mi napsali upřímný názor na to,protože mě přijde,že jsem úplný antitalent na psaní xD Ale i tak doufám,že se vám příběh líbil. :))