Stála jsem u skříněk a povídala si s Rose. Ucítila jsem na sobě něčí pohled. Zvedla jsem hlavu abych se podívala čí. A viděla jsem jak se ke mě blíží on.Martinus Gunnarsen. Cítila jsem jak jsem se zachvěla a začala mi naskakovat husí kůže. Už byl skoro u nás. ,,Promiň mohla by si-?Mám tu skříňku." Ozval se Martinus,když přišel až ke mě. ,,Jo jasně promiň." Uhnula jsem.
,,Pojď Rose." Kývla jsem hlavou a co nejrychleji se snažila projít chodbou ven. Byla jsem rudá až na zadku.,,Ach bože." Oddychla jsem si,když jsem rozrazila dveře ke školnímu hřišti. ,,Měla by si se nad ním přestat rozplývat. Sama víš,že většího děvkaře v životě nepoznáš." Sedla si za mnou na lavičku. ,,I když.... Když tak přemýšlím." Přimhouřila oči. ,,Co?" Rozmáchla jsem se rukami. ,,Noooo.... Že ty nejhezčí holky ve třídě už Martinus měl a je dost možné,že teď následuješ ty." ,,To není pravda Martinus tam neměl snad ještě čtvrtinu holek." Zakroutila jsem nevěřícně hlavou. ,,Nevšimla sis,že Martinus nechodí s introvertníma šprtkama?" Zasmála se. ,,Já jsem si hlavně nevšimla,že by s někým chodil." Pokrčila jsem rameny se smíchem.
,,Ale pochopila si mě že?" Pozvedla obočí. ,,Jo pochopila." Sklopila jsem hlavu k zemi. ,,No.... A jelikož mám,jak jistě víš,pár svých zdrojů mám takový plán. A musím tě s pár věcmi obeznámit." Šibalsky se usmála. ,,Povídej." Otráveně jsem ji pobídla rukou. ,,Víš když se Martinus snažil zbalit mě." Začala. ,,Ah ne prosím o tom už mi nevyprávěj." Zděsila jsem se. ,,Ne počkej!" Zarazila mě. ,,Za prvé. Sice jsem ho znala jenom dva týdny,ale za tu dobu jsem si stihla všimnout,že máš stejný smích jako on,stejnej humor a hodně podobných věcí. Například nejíš čokoládovou zmrzlinu. On taky ne." Říkala to tak přesvědčivě,že jsem se rozhodla tomu věřit.
,,No a?" ,,No a já dostala nápad." Roztáhla pusu do širokého úsměvu. ,,Jaký?" Podivila jsem se. ,,Až tě Martinus začne nabalovat budeš ho muset zmanipulovat natolik,že se do tebe zamiluje.Věř mi,že budeš první komu se to povede." Mrkla na mě. ,,To není dobrý nápad. V podstatě jsem větší kravinu ještě nikdy neslyšela." ,,Ale prosímtě.Slib mi,že to alespoň zkusíš až se o to bude pokoušet on.A sama moc dobře víš,že alespoň s ním budeš mít sex. No a podle mě,je fakt dobrej." Zasmála se. ,,Fajn." Odpověděla jsem znechuceně a vydala se zpět do třídy.Rose šla hned za mnou.
Sotva jsem zasedla zpátky do lavice už se na mě Martinus otáčel. ,,Hele?" Zeptal se mě.Zůstala jsem stát jako skála a cítila jsem,jak se mi rudá barva dostává do tváří. ,,Ano?" Odpověděla jsem po chvíli a posadila se na svoji židli. ,,Já bych chtěl pomoct s tou matikou.Totiž vůbec to nechápu a vím,že tobě to jde." Usmál se a zkousl si spodní ret. ,,Jo fajn kdy máš čas?" Snažila jsem se ignorovat ten jeho balící výraz. Jenže co jsem si tak všimla Rosiného výtlemu, moc se mi to asi nedařilo. ,,Dneska ve tři?" Usmál se. Myslela jsem,že nad tím jeho úsměvem rozteču jako sněhulák v létě. ,,Dobře. Platí." Zakývala jsem hlavou. Martinus se otočil zpět k tabuli a postavil se na příchod učitele.
,,Páni tak to šlo rychle." Nahnula se ke mě Rose v půlce hodiny. Zasmála jsem se. ,,Vždycky mám pravdu." Mrkla na mě. Já jenom zakývala hlavou v nesouhlas. ,,Půjdeš s ním?" Zeptala se zase za chvíli. ,,Vypadá to,že už budu muset." Pokrčila jsem rameny. Rose se zasmála. Možná až zbytečně moc nahlas. ,,Dámy neruším vás?!" Okřikl nás učitel. Martinus se na mě taky otočil a jazykem si přejel přes horní ret a potom se sladce usmál. ,,Omlouvám se." Řekla jsem učitelovi a on se zase věnoval výkladu. Martinus na mě byl pořád otočený a já cítila,že mi tváře doslova hoří. ,,Co je?" Šeptla jsem na něj. ,,Nic." Usmál se,pokrčil rameny a otočil se zpět na tabuli.
Ahoj všichni.✋
Takže jsem tu opět s novým příběhem a chci vám k
němu něco říct.
Tenhle příběh mě napadl po dokoukání 13 reasons why takže.... No uvidíme jak se mi to zvrhne ♥✌😂
Kdyby jste na mě měli nějaké otázky napište je do komentu a
v průběhu příběhu odpovím ♥Každý vote a komentář potěší💓
+Hope you like it like it+