8.

621 54 3
                                    

Je tu další pondělí.Popravdě jsem byla opravdu ráda,když jsem mohla přes víkend pomáhat Ashley s vařením a nebo se jen tak válet v posteli.Bylo by dobré kdyby si to co se stalo už nikdo nepamatoval,protože většinou to tak je.Za týden na to všichni hned zapomenou.Tudíž jsem se nasnídala a vydala se do školy.
Měla jsem pravdu,jak mile jsem otevřela dveře,nikdo už se po mě ani neotočil.Byla jsem spokojená,ale stejně mě prostě vnitřně užíralo co se stalo.

A s tím,že se na mě nikdo neotočil jsem měla pravdu.Dokonce i sám Martinus se snažil mě dobře odignorovat.K jeho smůle se mu to až tak moc nepovedlo,protože jsem si jasně všimla jak na mě po očku kouká.Celý den ve škole jsem se ve směs nudila.Opět jsem měla 5. hodinu volno tak jsem se vydala do knihovny. No kdo by ten rozvrh nemiloval že?

Tentokrát jsem se rozhodla si napsat všechny úkoly,abych toho doma neměla moc. ,,Mohu si přisednout?" Zeptal se mě Martinusův hlas.Zvedla jsem hlavu a zjistila jsem,že je to o něco hlubší hlas.Jenom jsem Marcusovi usměvavě odkývala a pokračovala jsem dál v psaní. ,,Víš..." Povzdechl si. ,,Nebudu tvrdit,že se takhle můj bratr nechová,ale ty jsi si to opravdu nezasloužila.Vím,že je to zbytečné,ale omluv ho prosím.'' Upřeně mě pozoroval s neutrálním výrazem. ,,Marcusi...'' nadechla jsem se. ,,Popravdě mi řekni kolikáté holce už toto říkáš,protože to máš fakt dobře nacvičené.Když už si ten zpěvák nechtěl by si to pro příště ještě zhudebnit,aby to bylo ještě větší klišé?!"

Věděla jsem,že nemám žádné právo na něj být naštvaná,ale pořád tam jsou ty geny. ,,Asi se budeš divit ale-" nadechl se. ,,Jsi druhá.Přece to nebudu omlouvat u holek,které hned den na to byly zase s jiným klukem,ale vím jak to tenkrát bylo s Rose.Ani ty,ani ona jste si to nezasloužily.Ano můj bratr se nechová zrovna dvakrát slušně,ale pořád je to můj bratr.'' dokončil svůj monolog.Zvedl se a odešel.Chvíli jsem jen tak pozorovala jeho záda. Možná by Marcus třeba nebyl tak špatný. Kušuj svědomí!!

....
Navečer jsem chystala večeři.Měla jsem plno práce s tím abych něco nepřipálila,nebo tak.Mezitím jsem ještě stihla dopsat ty úkoly.Z psaní a vaření mě vyrušil zvonek.Pomyslela jsem si,že to nejspíš bude Ashley,protože šla ven,tak třeba si zapomněla klíče,tak jsem šla rychle otevřít. Jakmile jsem to udělala,měla jsem sto chutí s těmi dveřmi zase prásknout. ,, Co chceš?!" Vyprskla jsem jedovatě na Martinuse.

,,Musím ti něco říct." Sklopil hlavu k zemi.Pozvala jsem ho do vnitř. ,,Tak prosím." Pokynula jsem mu. ,,Víš... Myslel jsem si,že to bude jako vždy. Že hned co se dostanu od tebe k sobě domů zase na všechno hned zapomenu a budu dělat,že se nic nestalo,i když moc dobře vím že ano.Jenomže pokaždé,když jsme se potkali třeba na chodbě,viděl jsem ty tvé oči plné žalu a tak mě to na tebe neustále nutilo myslet. A proto..."

,,Mám na tebe dvě zásadní otázky." Poklekl si a vyzdvihl ten puget růží co drží už od doby co přišel. ,,Odpustíš mi prosím vše co se do teď stalo?" Věnoval mi upřímný úsměv.Zahleděla jsem se do těch jeho čokoládových oči a přemýšlela.Nakonec jsem povolila nad obrázkem nás dvou,někde jako zamilované dvojice. ,,Ano." Pokývla jsem. Martinus se rychle zvedl a mačkal mě v objetí jak nejsilněji mohl,div jsem se neudusila. ,,A ta druhá." Odtáhl se. ,,Naučíš mě prosím milovat?" Pozoroval moji reakci. ,,Ráda." Usmála jsem se. Hned chvíli po tom následovala opravdu dlouhá pusa.

Znáte to když si takhle v pohodě píšete kapitolu večer a jste spokojeni protože jste ji stihli celou předepsat a ráno tam nic není?!😡
Musím uznat,že mě to opravdu naštvalo...😐
Mimochodem neznáte někdo nějaké texting Story s MM? Jestli ano označte do komentáře autora a já si  ho najdu.😘

Každý vote a komentář potěší 💖
+Hope you like it like it+

Feelings.[Marcus&Martinus CZ]Kde žijí příběhy. Začni objevovat