weekend job

3

Brunet si s pocitem štěstí vystřídal šichtu s Perrie a upaloval ke své měkké postýlce. Miloval když si lehl a všechny jeho svaly se uvolnily. Bylo to tak uklidňující. Stejné jako když si dáte dlouhou teplou vanu. To měl mimochodem Louis v plánu také.

Jen, co přiběhl do jeho a Niallova bytu shodil ze sebe vše oblečení a vydal se do koupelny. Mobil si položil na umyvadlo a pustil vodu do vany. Rozhodl se si koupel zpříjemnit šumivými koulemi. Stoupl si na špičky a natáhl ruku k parapetu aby dosáhl na krabičku. Och ta jeho zatracená výška. Malinko povyskočil a krabičku uchopil. Vítězně se usmál.

Chvíli v krabičce šmátral, přemýšlejíc kterou barvu si vybere. Nakonec zvolil sytě růžovou. Přiložil si ji pod nos a zhluboka se nadechl. Voněla po malinách. Louis miluje maliny. Mohl by se po nich utlouct. Niall tak s ním vždy smlouval, když byl Louis naštvaný přinesl mu cokoli, co mělo spojitost s malinami. Louis se usadil do vany a teprve teď hodil kouly do vody. Zbožňoval jak to kolem něj bublalo a vydávalo syčivé zvuky. Vždy to zakrylo to ticho, které ho obklopovalo když tu byl sám. Zaklonil hlavu a opřel se o opěradlo. Vana byla sice masážní, ale to bylo spíše pro účely blonďáka než bruneta. Upřímně, Louis jednou slyšel jak Niall využíval masáže se svým přítelem. A věřte, nebylo to nic krásného. Vlastně to je taky důvod proč si vychytávky ve vaně neužívá. Ale je jich spousta dalších. Zavřel oči a uvolnil se. Byl tak unavený, že v momentálně už studené vodě usnul.

Louise probudilo hlasité vyzvánění mobilu. Chvíli si zpíval s kapelou the fray než hovor vzal. Ani se nepodíval kdo mu volá a pozdravil. ,,Pane bože Louisi, pojď mi otevřít tluču tu na tebe snad hodinu." ozval se naštvaný hlas. Brunet se jen zachychotal a zavěsil. Byl celý studený z té vody. Oblékl se do tepláků a huňatého svetru a šel otevřít vchodové dveře. Cestou si ještě nasadil bačkory s jednorožcem. Vypadal celkem komicky.

Jakmile otevřel do pokoje se vřítil blondýn. Louis pobaveně pokroutil hlavou. Teď s ním zase nebude mluvit. Měl štěstí, že ví jak na něj. K usmíření si Nialla vám stačil mobilní přístroj a poslíček pizzy. Na to byl, ale moc líný, takže si sedl a pustil si televizi. Mohl jen čekat dokud to Nialla nepřejde. Projížděl kanály, ale jako by někdo věděl, že se chce Louis koukat. Nic nenašel. Nechal to tedy na programu Disney a koukal se na medvídka Pú. Jako malý ho miloval. Měl s ním dokonce i povlečení a samolepky na stěnu. Všichni se mu za ně smáli, protože upřímně, který patnáctiletý kluk má v pokoji samolepky medvídka Pú? Louis rozhodně ano. Po krk se zabalil do jeho oblíbené deky. Něco mu, ale pořád dodávalo pocit nepohodlí, něco kvůli čemu se neustále kroutil jako holub na báni.

Nakonec se rozhodl, že ten tolik nepříjemný pocit způsobuje nepřítomnost jeho hrnečku s horkou čokoládou.

***

Další ráno už bylo pondělí, což znamenalo žádná práce, ale škola. Byl ten typ člověka, co je pro ostatní neviditelný. Není ani oblíbený ani nenávidění, prostě je a to mu stačí. Do tašky si naházel vše potřebné a už běžel za svým kamarádem do přízemí.