weekend job

7

Dny plynuly jako voda a Niallova snaha o dostání Louise do školy pohasínala čím dál více. Naprosto to vzdal když ho Louis naposledy odbyl tím, že pokud je jeho nejlepší kamarád měl by pochopit jeho dosti divné chování a reagování na určité věci. Ale jedno Niall musel uznat. Strach Louise naučil pozornosti. Ale i přesto pořád nechápal z čeho měl takový strach. Nedávno mu tvrdil, že v koupelně na zrcadle je nápis, který hlásí, že Louis umře. Ale však když se tam Niall vydal ničeho se nedopátral. Jen starého kartáčku zapadlém za komodou. Louis mu připadal jako blázen. Nebo spíše jako nemohoucí. Musel ho mýt, krmit, vodit na záchod, dávat mu napít, učit látku na které chybí a vše ostatní. A tak Niall udělal poslední možnost, která mu zbývala. Dostat Louise do baru, opít ho a ukázat, že na světě není nic čeho by se měl zrovna on bát. Niall dost dobře věděl, že je na světě všelijaké svinstvo, ale to hodné duši jménem Louis nemělo důvod ublížit. Sice mu chvíli trvalo přesvědčit Louise aby vytáhl paty z postele, ale trpělivost se vyplatila. Louis povolil a nechal se Niallem vystrojit do baru. Nasoukal ho do obyčejných černých džín a košile s vlaštovičkami. Louis si nemohl stěžovat.

Taxík zastavil a nechal vystoupit dva mladíky. Konečně se Niall mohl volně nadechnout. Celou cestu je řidič opovržlivě pozoroval přes zpětné zrcátko. A to z jednoho prostého důvodu, Louis se neuvěřitelně lepil na Nialla. Rozevřeli se dveře a ti dva vkročili dovnitř plně rozprouděného baru. Aby Niallův plán nebyl nápadný ani očividný, šel si nejdříve s Louisem zatancovat jakýsi nepopsatelný tanec. Prostě se jen smáli a nechali své tělo dělat své. Sice vypadali jako umírající lachtani, ale to bylo momentálně to nejmenší, co je zajímalo. Zaujala je totiž partička pár hezkých kluků. Byli to takový ti praví ,,badboys". A co jim lichotilo nejvíce, jeden upíral přímí pohled na Louisovo pozadí. To byl jeden kluk s kaštanovými vlasy a oči měl stejné barvy. Pohled měl přísný a čelist ostrou na dotek. Byl nejmíň o jednu a půl hlavy vyšší než Louis a měl vypracované tělo. Mezitím, co ten druhý, který obdivoval Niallovu roztomilost měl vlasy barvy uhlí a tmavé málem černé oči. Blondýnovi se tuze líbil. Navíc aspoň bude mít Louis o důvod víc aby pil. Hodil jeho přítele Liama za hlavu a vydal se za partou kluků.

,,Ahoj! Jsem Niall a tohle je Louis. Lou pozdrav!" zakřičel do hlasitého znění hudby. Louis pípl tichý pozdrav a sklopil pohled. ,,Ahoj. Já jsem Zayn, tohle je Thomas a támhletěch debilů za náma si nebudeme všímat." zasmál se černovlasý. Thomas mohl na Louisovi oči nechat. Jeho sklopený pohled a dlouhé řasy s roztomilým rozcuchem ho neskutečně rajcovali. Chtěl mu ten neposedný vlásek dát za ucho, ale nemohl. Louis vypadal plaše a on ho nechtěl odradit. Tak se tedy jen usmál a pozdravil Nialla též jako Zayn.

Dál už to bylo jako v každém druhém filmu, kde hlavní hrdina jde do baru. No prostě jedno velké klišé. Smáli se, tancovali, pili. A čím více pili tím více byl Louis a Niall ukecanější. Zayn a Thomas na tom byli oproti nim perfektně. Chovali se a i vnímali jako kdyby v sobě neměli ani kapku alkoholu. Oba už nazpaměť znali příběh o tom jak se Louis a Niall seznámili, nebo jak Niall ve školce políbil Louise a všichni z toho dělali velké drama. Dvoum drobným chlapcům jen pusa jela. Niall byl přitulený k Zaynovi mezitím, co ho objímal kolem ramen. Zatím, co Louis seděl na Thomasovo klíně a s každým slovem máchal rukama div někomu zuby nevyrazil. A když bylo okolo druhé hodiny ranní, všichni se rozhodli dostat se jakoukoli cestou domů. Zayn vzal Nialla k sobě. A Louis s Thomasem se vydali do Louisovo bytu. V půli cesty se zastavili a Thomas chytl Louise kolem drobných boků. Přiblížil své rty k těm jeho a něžně jimi pohl. A tím všechno zkazil. Louis se odtrhl a běžel do neznáma.