weekend job

13

,,Vstávej škvrně," šťouchl Niall do Louise. ,,Co?" ozval se Louis. ,,Říkám abys vstával a šel mi udělat snídani." Pokroutil očima. Louis ho urychleně obejmul. Ale ramena, která obejmul, nebyla tak uzoučká jako ty Niallovo. ,,Louisi," ozval se hlas, ale tentokrát už ne Niallův. Silueta blondýna se začala vytrácet a z křišťálových studánek se stal temný mech. Jeho dech se zarazil. Bylo mu do pláče. ,,Přinesl sem ti nějaké jídlo, co vy nihilové jíte. Louis se mlsně olízl. Harry ukázal igelitku, co skrýval za zády. Položil ji na stůl, který se náhle vynořil z temnoty a vyndal krabičku se sáčkem. Velké M jasně naznačovalo, co mu Harry přinesl. Otevřel papírovou krabičku a vyndal pár hranolek, které Louisovi vložil do úst. ,,Dozvěděl jsem se, že tu byl Zayn. Hádám, že si ho z baru nepamatuješ." Louis záporně rozpohyboval hlavu. Harry se uchechtl a něco si utrousil, jak se říká pod vousy. Vzal hamburger a neznámo jak ho rozdělil na několik částí. Jednu vzal a vložil ji Louisovi do úst. ,,Ty si ale hladový," zasmál se, když už za chvíli měl Louis opět prázdnou pusu. ,,Co ta hruď, bolí ještě?" Louis zakýval. ,,Pálí to jak čert."

Louisovi se dnes zdál kudrnáč nějak milí. Dokonce ani nebyl připoutaný na obří plochu za jeho zády. Proto když nabral dostatečnou energii z jídla, se rozhodl malinko prozkoumat místnost. V temnotě nic neviděl. Připadal si jako slepec bez hole. Proto dal ruce před sebe a malými krůčky se přemisťoval po místnosti. Co ho překvapilo, byl vypínač v rohu místnosti. Radostně zapištěl a zmáčkl ho. Najednou měl výhled na celou místnost. Nebyla to ani tak docela místnost jako spíš nekonečná černota. Byla tam však stanovena jakási bariéra, která zastupovala stěny. Chtěl skákat několik metrů vysoko, když uviděl postel. Nebylo tu nijak moc nábytku. Jedna skříň, postel a již zmiňovaný stůl se židlí. Se slzami v očích se rozešel k posteli. Kvůli nekonečnému černu bylo v místnosti spíše šero, proto neviděl koberec, o který následně zakopl. Potichu zaklel nad spáleným kolenem. Vyděsil se, když odněkud uslyšel kroky. Kus černa se otevřel. Kudrnatá hlava vklouzla dovnitř. Zamračil se, když viděl Louise. ,,To, že už nejsi uvězněný neznamená, že jsem ti povolil se pohybovat," řekl napruzeným hlasem. Louis ani nevěděl jak, ale najednou se ocitl na posteli. ,,Ani se nehneš, dokud ti to nepovolím, jasný?" Louis zhurta přikývl. Harry opět odešel. Pokroucení očí bylo skoro až slyšitelné. Louisovi byl lhostejný Harryho příkaz. Zajímalo ho tajemství skříně. Položil bosé nohy na studenou zem a rozeběhl se k dřevěnému obrovi. S šibalským úsměvem skříň otevřel. To ale netušil, že je plná věcí, které se po otevření rozsypali. Tudíž vytvořili rachot, který kudrnáče vytrhl z jeho nynější aktivity. Jeho obočí se svraštilo. S naštvaným výrazem kráčel ke dveřím, které byly viditelné jen z jedné strany. Jeho rozzuřenost ještě vzrostla, když uviděl Louise v rozsypaných věcech. ,,Co jsem ti před chvílí říkal?" zařval. Louis se nevinně koukl snaže se obměkčit Harryho. Ten s dupotem došel až k němu a nabral si ho na rameno. ,,Si nehorázně drzí, myslel jsem, že si poslušnější." Vyvedl ho z místnosti. Louis poprvé viděl něco jiného než temnotu, ale i tak si byl jistý, že na povrchu zemském nebyl. Harry ho odnesl do jiné místnosti. Položil ho, co nejdál od dveří to šlo. Rozešel se zpátky. ,,Víš strach není skutečný." Dveře se zavřely a Louisovi se začala odehrávat ta nejhorší noční můra.