weekend job

4

Prvních pár hodin výuky proběhlo naprosto v pořádku, Louis si dělal, co chtěl a nikdo si ho nevšímal. Teď zrovna šel na jeho nejmíň oblíbenou hodinu, algebra. Učitelka, co je učila ho neměla ráda a on neměl rád ji. Co horšího se vám může stát? Přesně tak, nic. Louis kvůli tomu obtloustlému vorvani propadal. V myšlenkách se jí vždy za vše pomstil. Nejbrutálnější bylo když jí v mysli zapálil odpovědi do písemky. Hádáte dobře, Louis není zrovna té agresivní povahy. Jediná agresivní věc je možná jeho občasný pohled. Po tom pohledu se vám naježí chlupy na zádech.

,,Hej, Lou!" zamával na něj Niall od stolu. Jako vždy u něho seděl jenom pytlík od dodatečného oběda. ,,Všechny od tebe odháním." zasmál se Louis. ,,Neodháníš je ty, ale Louis." ,,Cože?" řekl s nechápavý výrazem. Niall pokrčil rameny a pustil se do svého milovaného jídla. Vlastně všechno jídlo bylo Niallovo oblíbené. Louis jen pokroutil hlavou a pustil se do svého pudinku s malinami.

***

Posledních pár dní se nic nedělo, Louis si žil ve svém stereotypním středoškolském životě. Ani se nenadál a bylo opět pondělí. Tento týden však měli volno, jelikož se opravoval kotel a zateplení školy. Niall jel někam s jeho přítelem a Louis si musel vystačit sám. Vzal si svůj laptop a sedl si k jídelnímu stolu. Kvůli Niallovi měl na triku referát na mýty a pověsti. Aspoň, že ho to téma bavilo.

Vyhledával si něco o starých mýtech a všemožných blbostech. Po přečtení několika článků se mu na kůži vytvořila husina, protože věřte nebo ne, ale doklady o existenci upírů a všelijaké havěti v Londýně dokáže vyděsit kde koho. Vybral vše důležité vložil to do programu a vypl laptop. Dnes už měl toho dost a jeho krk ho začínal dost bolet. Od toho rána ve starožitnictví ho neustále bolí krk. Měl pocit, že mu hlava upadne. Rukou si promasíroval postižené místo a zvedl se ze židle. Protáhl se až mu záda zakřupala a vydal se do kuchyně pro skleničku vody.

Když už z kohoutku padalo jen posledních pár kapiček Louis uslyšel ne zrovna tiché zaskřípání dveří. Jen klid Louisi, co si se naučil z hororů? Nikdy nechoď na místo činu a buď potichu jak nejvíc umíš. Jen klid. Nejspíš to je jen Niall. Je jedno, že se má vrátit až zítra. Je to Niall. Dobře? Hlavně klid.

,,Nialle?" šeptl brunet. Nic se neozývalo. Jen tiché škrábání o stěnu. Louis se rozhlídl po kuchyni a schoval se do první skříňky, kterou uviděl. Pro jeho neštěstí skříňka byla plná ostrých předmětů a tak si Louis musel dávat pozor aby se nepořezal. To se však nepovedlo a o jeden předmět si poškodil kůži na noze. Potichounku zakňučel když ucítil ostrou bolest. Zapřísáhl se, že pokud to bude jen Niall zakroutí mu krkem tak, že to párkrát praskne.

Na rty si přiložil dlaň když se zvuk drásající jeho nervy přiblížil. Měl chuť plakat. Bál se, že ho to něco najde a zabije ho. Louis, ale nechce umřít jako panic! To by mu nikdo nemohl udělat. Odebrat ho o potěšení z prvního sexu, orgasmu a chtíče po těle druhého. Z přemýšlení ho vytrhl zvuk. Dvířka se otevřela.