weekend job

8

,,Nech mě být! Prosím!" zakřičel Louis na muže s nožem v ruce. Louis byl opilý a nikdo se o něj nestaral, to byla perfektní příležitost pro muže. Zablokoval Louisovi veškeré cesty a dostal ho do temné, slepé uličky. Louis udělal to, co v každém hororovém filmu. Skryl se do nejbližšího předmětu. Skočil do popelnice a zavřel nad sebou víko. Skrčil se a přitiskl si nohy na hruď. Jeho zuby o sebe ze strachu ťukaly. Nepříjemný zápach dráždil jeho čichové buňky. Div ne když skočil do kontejneru kde se vedle něj povalovalo schnilé ovoce. Zhluboka dýchal. Hruď se zvedala a padala zpátky jako o závod. Louis cítil neposlušné slzičky, jak mu stékají po tváři. Z hrdla mu vyklouzl tichý vzlyk. To může zaslechl a otočil se k popelnici, která vyzařovala nezvyklé teplo. Jeden koutek se mu dostal až někam do výšin. Rozešel se k popelnici a rukou pohladil víko. Následně popelnici otevřel a s nakloněnou hlavou se podíval na roztřesené tělíčko. Dal mu vlas za ucho a pohladil ho po tváři. Louis se zmohl jen na křečovité zavření očních víček. Nebyl zvyklý na takovou náklonnost, a už vůbec ne od cizích lidí! Ale, co mohl dělat.  Seděl skrčený a kdyby mohl už je vsáknutý do plechu popelnice. Muž mu nožem přejel po rtu, z kterého následně začaly stékat kapičky rudé tekutiny. Namočil si prst do kapky krve a olízl ho. Musel uznat, že mladíkova krev byla nezvykle dobrá. Čistá a zároveň pošpiněná. Už teď tu chuť miloval a pomyšlení, že jí bude mít každý den ho přinášelo do nebeských výšin. Louis jeho počínání nechápal. Rozhodl se tedy otevřít své oči aby se ujistil, že to není obyčejný blud. Když uviděl dvě zářivá zelená světýlka, dech se mu zatajil. Byl to ten muž, který mu po nocích nedal spát. Ten který ho tenkrát napadl ve starožitnictví a poté i u něj v bytě. Louis bolestivě zakvílel když se mu ostré nehty zaryly zezadu do krku. Před očima mu mžikalo a on pomalu ztrácel vědomí. Když nakonec propadl té tak moc přitahující temnotě už nic nevnímal.

Mezitím, co byl v zemi jednorožců a duhy, která chutnala jako cukrová vata ho tajemný muž vzal a pomocí temných sil nesl až do neznáma. Nesl ho tam kam žádný smrtelník jen tak přístup nemá, nesl ho do bran pekelných.

Ahoj, ano já se doopravdy vrátil. A taky se omlouvám za neaktivitu, ale posledních pár dní bylo těžké projevovat nějakou aktivitu. ALE už sem zase tady s úsměvem na tváři. No a jelikož program o prázdninách mám malinko plný tak kapitoly budou vycházet jen zřídka, protože na wifi v restauracích se přežít nedá. Tak u další kapitoly. :D