Life Is Heard[CZ]

#chapter six

Už je to tu zase. Mám depresi, koukám na obraz, který malovala a myslím na ni. Dřív jsem to mýval často, ale od doby, co jsem se začal přátelit s Lenkou, je to poprvé. Kdybych byl pověrčivý člověk, tak bych si myslel, že to je nějaké znamení. Ale já věřím jen v realitu. V realitu a smrt. 

Do školy jsem se rozhodl nejít, protože jsem si na to netroufal. Vím, že by na mně bylo vidět, že na ni myslím. Lidé by se na mne dívali jako na chudáka a na to já nemám. Jsem moc velký srab a při lítostném pohledu někoho jiného mám pocit, že se také musím litovat. Proto jsem se rozhodl zůstat doma. 

Tak trochu jsem doufal, že Lenka alespoň napíše, proč nejsem ve škole. Čekal jsem a zvonění měl zapnuté, kdyby náhodou opravdu napsala.A k mojí radosti se opravdu ozvala. 

Lenka V.: Ahoj, mám po škole přijet nebo chceš být sám?

Me: To je dobrý...děkuju za to, že jsi se vůbec ozvala

Lenka V.: To je jasný...navíc teď máme matiku a já to bez tebe nedávám...zase bereme nějaký nerovnice v grafech a v tom plavu...

Me: Tak hidně štěstí při trpění dalších hodin

Lenka V.: Už musím končit...tak ahoj...

Me: Ahoj

Byl jsem rád, že napsala. Značilo to, že jí nejsem úplně ukradený. Protože měla Mika a já se prostě musel smířit s tím, že on je její kluk a já jenom kamarád. Jenže mi prostě nešlo do hlavy, proč se s ním tak rychle usmířila. Nějak jsem nechtěl věřit tomu, že by Mike bránil mladšího bráchu. Popravdě jsem ani nevěděl, že Mike má bratra, ale to bylo asi tím, že jsem ho neznal. Stejně jako celou třídu. 

Vyšel jsem po schodech nahoru a lehl si na postel tak, abych viděl na její obraz. Malovala ho týden před tím, než jí zjistili rakovinu plic. Tehdy mi to ani neřekla a protože jsem byl zaslepený láskou, neviděl jsem, že jí není dobře. I přes to, že měla zakázané kouření, vykouřila někdy až krabičku denně. Dost se mi to hnusilo a trval jsem na tom, že když jsme byli spolu, dala si žvýkačku. Potom jsem s ní bez problémů mluvil i jí klidně líbal. A ona kouřila a kouřila a kouřila. Proto jsem nepokládal za něco výjimečného, když kouřila i tehdy. Nemohl jsem vědět, že má kouření zakázané, protože jsem ani nevěděl, že je nemocná.

Otevřel jsem si fotoalbum, ve kterém byli naše fotky od doby, kdy jsme se dali dohromady až do doby kdy se to stalo. Prohlížel jsem jednu po druhé a vzpomínal na to, jak to bylo krásné, když jsem jí měl po boku. Vzpomínal jsem na každou chvíli strávenou s ní. Vzpomínal jsem na ní, na to jak moc jsem jí miloval.