#chapter two

17 2 0
                                    

Sedím doma na posteli a koukám do prázdna. Někdo by mohl říct, že jsem mimo, ale nejsem...Myslím na ni. Jak moc bych chtěl vrátit čas a vytrhnout jí tu cigaretu z pusy.

Z mého přemýšlení mě vytrhne zvonek.

Teď opravdu nemám na nikoho náladu!

Jenomže ten někdo, kdo mi zvoní na zvonek se nenechává odbýt, i když dělám, že nejsem doma.

,,Hej, Austine, já vím, že jsi doma. Takže mi pojď okamžitě otevřít," buší na dveře Lenka.

Protočím očima a jdu otevřít. Stojí hned za dveřmi, takže se ji trochu leknu. Drží v ruce krabici s pizzou a kabelku, ze které kouká její notebook.

,,Viděla jsem, že tě to, co Mike řekl vytočilo a protože te znám, tak vím, že teď budeš mít depku. Takže," zvedne nahoru pizzu, ,,jsem tě přišla rozveselit a naplánovat pomstu!"
Při poslední větě se škodolibě  usměje.

,,A neměl bych spíš rozveselovat já tebe? Právě jsi se rozešla se svým klukem."

,,Už dlouho to bylo mezi námi divný, takže jsem vlastně ráda, že už ho mám z krku. Můžu dál?"

_________

Pizza už je snědená a film už jsme taky dokoukali. Lenka ale svůj notebook nezavře, místo toho jde na stránku 'kanadské žertíky'.

,,Počkat, počkat, co chceš dělat?" zeptal jsem se vyděšeně.

,,Neboj se, nic strašného, ale musí zaplatit za to, co o řekl."

,,A co vůbec řekl?"

,,To je fuk, tohle je válka! A on bude litovat toho, že se vůbec narodil."

,,Přijde mi to trochu přehnaný," konstatoval jsem.

Navíc ja nemám žaludek na vyšší činnost než je spánek, jídlo, škola a televize. Ne po tom, co odešla.

,,Mám to," ozvala se Lenka. ,,Podívej, tady to je. Přesně tohle Mikovi provedeme."

A já už věděl, že to nemůže vyjít.

MY NOTES

Já vím, že teď to ještě o ničem moc není, ale to přijde.

Mějte se krásně

Life Is Heard[CZ]Kde žijí příběhy. Začni objevovat