🌔
,,Sehune, to od tebe bylo hnusné. Neví, že je pošpiněný."
Řekl ten slaďouš, Baekhyun
,,Přestaň s tím, Hune!"
zakřičel Junmyeon. Budu dělat, že se ho bojím - dal jsem si ruku na srdce, udělal jsem překvapený výraz. Popravdě, každý z nich je mi tak někde...v hlubinách mé hýždě.
,,Musíš pochopit to, že není normální jako ty. Nemá tak dobrou pamět jako ty. Všechno po usnutí zapomene, nepamatuje si nic!"
Řekl s dlouhým a hlubokým vzdychnutím Minseok.
Abych řekl, jsme jediní co přežili.
Chen,
Kris,
Kai,
a moje největší láska, Luhan.
,,Nikdy jsem si nemyslel, že takovej budeš. Jsi odpornej. Nechápu, jak tě Luhan mohl milovat."
Odfrkl si Baekhyun.
,,Protože jsem ne-o-dolatelný. Je mi jedno, co říkáte. Já a Chanyeol k sobě patříme."
,,Nepatříte. Vždycky to bylo Channy a Baek, ne?" odvětil rychle Minseok. Odfrkl jsem si, protože hyung je idiot.
,,Jsi hnusnej, Sehune. Nenávidím tě."
Baekhyun sklopil hlavu, nacož já se usmál. Je mi jedno, že mě Baekhyun nenávidí. Mám Chanyeola, ne? Mojí lásku, hračku a budoucího přítele.
Odešel jsem z kuchyně, znovu to samé místo, kde jsem se mohl uklidnit, k Chanyeolovi. Zahrát si na chudáčka, možná si s ním pohrát, zalhat mu, cokoliv. Otevřel jsem dveře Chanyeolova pokoje a zašel. Bylo mi ho docela líto.
,,Channy?"
,,Hmm?"
Ozvalo se z postele. Byl na mobilu, koukal na fotky zesnulích kluků.
,,Můžeš pro mě něco udělat?"
,,Pro tebe všechno, Hune."
,,Pojď za klukama, zahraj, že se mnou chodíš, prosím. Jsou zase zlý."
Zahuhňal jsem se do jeho trika.
Nádherná vůně.
,,Ale nebude to vůči nim zlé?"
,,Hyung, když já jsem tvůj nejoblíbenější, ne?"
,,No..."
,,Ne?!"
,,Samozřejmě, že jsi."
,,Dobrá. Tak od teď hraješ mého přítele."
Chanyeol jenom lehce kývl a zklopil hlavu k mobilu.
,,Stvávej! Půjdeme dolů."
Rychle se postavil, nacož jsem se usmál. Od teď do půlnoci ho můžu nazývat mým přítelem.
Sešli jsem dolů, ruka v ruce, všichni na nás koukali s odporem. Jen jsem se usmál. Chanyeol koukal na svoje nohy, byl tak rozkošný, když se červenal a styděl.
,,Channy? Miluješ mě?"
Zeptal jsem se zamilovaně. Pohoubl se na noze, pořád koukal do země, nejspíš přemýšlel. Musí říct ano, kdyby řekl ne, čekala by ho drsně sladká odměna.
,,Samozřejmě. Proč se ptáš, Hunnie?"
Pronesl sladce. Položil jsem své rty na ty jeho, jen aby si mysleli, že spolu doopravdy chodíme. Z jemného polibku se stal vášnivý, takový jsem ještě nezažil. Bylo opravdu vidět, že se snaží.
,,Jsi odpornej. Nech ho na bejt!"
Zařval známý Byun Baek Hyun.
,,Baekhyune, nech ho. Nemůžeš pochopit, že ho miluju?"
Baekhyun se po Chanyeolově promluvě zhroutil na zem. Začal plakat. Hnusně plakat. Slyšel jsem prosby na Chanyeolovu a mou osobu, nad čím jsem se znovu usmál. Dal jsem mu pusu na tvář a pronosl:
,,Bude to jen jednou... Neboj se."
Stejnak na všechno zapomene, ale já ne. Nikdy.
🌑
To jsou všechny kapitoly, co mám předpřipravený. Ještě mám v záloze Hunhana, ale nevím, jestli to má cenu.
