Co když se střetnou životy rozdílných a přes to v něčem stejných lidí ? Co když jsou předsudky silnější než realita ? Co když je vlastně všechno úplně jinak než si člověk může myslet. Co když platí přísloví: Nesud knihu podle obalu ?
Original story...
Je večer. Já ležím v posteli a koukám na televizi. Vyruší mě pípnutí telefonu, značící příchozí zprávu. Odemknu mobil.
Niall: Jul ?
Chvíli přemýšlím jestli mu mám odepsat. Snažím se říkat si, že ne, ale nakonec to stejně nevydržím a prostě musím.
Jul: Ano ?
Niall: Zlobíš se na mě ?
Jul: Měla bych ?
Niall: Já jen, že jsi se mnou dneska nechtěla mluvit.
Jul: Ni, já ti říkala, že bude lepší se od sebe držet dál.
Niall: Ale co když se od tebe nedokážu držet dál ? Co když to nechci ?
Jul: Je mi to líto Nialle........Taky to pro mě je těžké, ale pochop. My dva...........prostě to nejde.
Niall: Jo, mě to je taky líto, ani nevíš jak to bolí. Je jedno jestli se spolu budeme bavit nebo ne, já tě nepřestanu milovat.....
Jul: Jo, toho se taky bojím..........
Odepíši a poté s povzdechem odložím mobil na stolek a jdu spát.
Ráno
,,Jul vstávat. Šup nemáme času na zbit." doslova se do mého pokoje přiřítí teta a tak rychle vstanu. Zalezu do koupelny, kde vykonám ranní hygienu. Následně se dáme do výběru šatů. Nakonec vybereme růžové šaty a tak si je obleču.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Když už jsem tedy oblečená, usadím se do židle a holky si se mnou začnou "hrát" Nanesou mi make-up, tenké kočičí linky, řasenku a červenou rtěnku. Vlasy mi nakulmují a pravou část mi nahoře sepnou dozadu sponkou. Když jsem hotová vydám se na snídani po, které všichni nasedneme do tří přistavených aut. Jedno je pro kluky, druhé pro mě, sestru a tetu a ve třetím jede ochranka. Rodiče s námi naštěstí nejedou a já jsem za to více než ráda. Po půl hodině vystoupíme na smluveném místě a spolu s ochrankou jsme dovedeni do zákulisí. Akce se koná v takovém klubu, který je vlastně jen na akce jako je tato. Tohle je konkrétně charitativní akce pro děti z dětských domovů.
,,Byla jsi skvělá sestři." usměju se na ní, když se vrátí z podia poté co zpívala All about that bass od Megan Trainor. I kluci jí pochválí a poté se ozve hlas moderátora.
,,A nyní prosím přivítejte skupinku, která k nám přiletěla až z Anglie. One Direction." uvede je a tak se ozve hlasitý křik, jásot a potlesk zatímco kluci s úsměvem vlezou na podium a každý se postaví ke svému mikrofonu. Niall začne mluvit.
,,Ahoj všichni. Moc si vážíme toho, že tady dnes můžeme vystoupit a udělat vám radost. Tahle písnička je samozřejmě pro vás všechny zde, ale já bych jí zároven chtěl věnovat osobě, kterou jsem poznal teprve nedávno. Osobě, která mi dokázala, že každý se může změnit a že předsudky jsou opravdu špatná věc. Osobě.................." otočí se naším směrem a podívá se mi do očí. Moje srdce bije jako splašené.
