,,Jdi pryč Nialle." dostanu ze sebe mezi vzlyky.
,,Nejdu. Jul takhle to prostě nejde, nemůžeme dělat, že k sobě nic necítíme." povzdechne si a přejde ke mně.
,,Nialle, ale co s tím chceš dělat ? Nemůžeme s tím nic dělat." povzdechnu si sklápějíc pohled na zem.
,,Vždycky se s tím dá něco dělat, vždycky." v jeho hlase cítím nebo spíše slyším bolest spojenou s nadějí. Nic na to neříkám a spíše o všem přemýšlím. Jeho postava se přiblíží blíže ke mně a jeho prsty se ocitnou na mé bradě, zvedající jí. Když se podívám do jeho očí málem se mi zastaví srdce. On má také slzy v očích.
,,Ta písnička je krásná, fakt jsi jí složila ty ?" zeptá se a pousměje se. Nechápu kam tímhle směřuje, ale rozhodnu se mu odpovědět.
,,Jo a děkuju." přikývnu.
,,O kom je ?" aha tak už chápu kam tím míří.
,,Ty to víš." lehce se uchechtnu a zčervenám.
,,Hm nejsem si jistý." pokrčí zamyšleně rameny načež se oba lehce zasmějeme.
,,Jak jsi to tam zpívala ?" zeptá se a nakloní se ke mě ještě blíže, přičemž se jednou jeho rukou opře o stěnu za mnou. Poté začne broukat.
,,I want to look at you
I want to dream you
Live with you every moment
I want to hug you
I want to................." pořád se ke mně přibližuje. Až jsme opravdu kousek od sebe. Zhluboka dýchám a snažím se uklidnit své divoce bijící srdce zatímco mám pohled spojený s tím jeho. Pousměje se a přiloží svou ruku na můj krk.
,,.........Kiss you." šeptne předtím než se lehce otře jeho rty o ty mé. V břiše mi vyletí miliony motýlků a já vím, že nemůžu odporovat. Na to je už moc pozdě, já to prostě nedokážu. Miluju ho, chci být s ním, chci jeho. Když se neodtáhnu prohloubí náš polibek a já mu obmotám ruce kolem krku. Zezadu mu zapletu prsty do vlasů a jemně za ně zatahám. Spokojeně mi zabručí do rtů a já se nad tím zvukem musím usmát. I na jeho tváři se objeví úsměv. Po chvíli jsme bohužel kvůli nedostatku vzduchu nuceni se odtáhnout. Chci něco říct, ale on přiloží prst na mé rty a opře čelo o to mé.
,,Nic neříkej, ted budu mluvit já. Nemůžeme se od sebe držet dál, nejde to. Nezvládám to já a nezvládáš to ani ty. Ted jsi se tím přesvědčila. My dva prostě patříme k sobě at říkáš co chceš, svoje srdce neoklameš. Notak Jul, my to zvládneme. Ted jsme na to dva a já tě miluju. Budeš moje ? Jako j-jenom moje....prostě moje p-řítelkyně ?" celou dobu mi kouká do očí a když se ke konci zakoktá je strašně roztomilej.
,,Ni, nic hezčího mi ještě nikdo niky neřekl. A máš pravdu srdci neporučím, ale ani já už nechci schovávat to co k tobě cítím, protože bych se z toho za chvíli zbláznila. Miluju tě a ano, budu jenom tvoje tak dlouho jak jen to půjde." usměju se na něj. Než se naději jsem v jeho obětí, nadzvedne mě a zatočí se mnou dokola.
,,Miluju tě." šeptne.
,,Miluju tě." zopakuji předtím než opět spojíme naše rty v jedny.
,,No konečně, že to vám dvoum, ale trvalo." ozve se ode dveří Louisův hlas a tak se od sebe odtáhneme. Stojí zde všichni čtyři a ještě k tomu Odett.
,,Ehm, j-já vám to vysvětlím." kouknu na ně, ale na to se Harry usměje, mávne rukou a promluví.
,,My všechno víme a máme z vás velkou radost." ostatní přikyvují.
,,Ale jak ?" zeptám se nechápavě.
,,Já jsem jim to řekl. Víš když jsem z toho všeho byl špatnej tak se kluci samozřejmě zajímali co se mi stalo. Řekl jsem jim to. Pochop jsou mojí bráchové." začne vysvětlovat.
,,Já to chápu Ni a vám samozřejmě věřím." usměju se na ně.
,,Je fajn, že nám věříš, ale ty mi máš co vysvětlovat mladá dámo." řekne mi rádoby káravým hlasem Odett načež se všichni zasmějeme.
,,Tak jdeme řádit s těma prckama ?" zeptá se Liam. No prckama, Liame jsou tady děti do osmnácti let, ale tak dobře. Opustíme tedy tuto místnost a přejdeme do velkého sálu. Se všemi se fotíme, rozdáváme podpisy a pak tancujeme a blbneme. Zkrátka se bavíme. Tenhle den už nemohl být lepší, jenže jak dlouho nám to štěstí vydrží ?
Trošku kratší díl, ale snad nevadí. Prosím o voltes akomentíky Niki <3
Q: Chtěly by jste u tohohle příběhu Happyend nebo Sadend ?
A:Chtěla bych znát váš názor, protože tohle je první příběh u kterého nemám přesně domyšlené jestli to skončí dobře nebo špatně. Jsem prostě připravená pro obě možnosti akorát se furt nemůžu rozhodnout, tak jsem chtěla vědět co by jste tam rády měly vy
ČTEŠ
Princess (1D)
FanfictionCo když se střetnou životy rozdílných a přes to v něčem stejných lidí ? Co když jsou předsudky silnější než realita ? Co když je vlastně všechno úplně jinak než si člověk může myslet. Co když platí přísloví: Nesud knihu podle obalu ? Original story...