Přemýšlí kameny? Položil jsem si otázku, když jsem pozoroval, jak ulehla na obrovitý, mechem porostlý balvan. Z hluboka jsem se nadechl a zadíval se do těch překrásných zeleno modrých očí. Žadná líčidla, byla přírodní, krásná.
Sedla si. Vstala. Udělala jakýsi pohyb, který by moje neodborné oko zařadilo do baletu. Piruetu jsem s nadhledem pozdal, padedé a hop. Uskočila stranou tak, že skončila v objetí trnkového keře. Nevěděl jsem zda se smát, nebo jí pomoct na nohy, ale nemohl jsem udělat ani jedno. Zjistila by, že jí sleduji. A tak jsem se jen opřel o strom, který skrýval moje tělo a zadíval se do jeho koruny.
Povšiml jsem si malého ptáčka, který seděl na vyvýšené větvi a zpíval. Byl krásně modrý a opakoval stálou melodii, když se k němu tou samou melodií připojil ona...
ČTEŠ
Význam Výdechů
Short StoryOna byla vždycky hezká, milá holka. Jediným jejím nedostatkem bylo to, že nemluvila s lidmi, ale jen se stromy. Chtěl jsem ji oslovit, umlčela mě ale přesně mířenou metaforou, jež mi rozlomila srdce. Každý den jsem ji sledoval, poslouchal jak rozmlo...
