Umřel bych pro tebe; 뷔국 ✔️

6.kapitola

Ráno to probíhalo tak, že mě Jimin musel tahat z postele. Jak to dělá že není vůbec ráno ospalí a vstane na povel? Vždyť jsme byli vzhůru snad do jedné ráno.

Cestou do školy jsme šli jen já a Jimin. Nevím kde byl Tae.

Škola nudná tak jako vždycky. Spolužačka Miku po mě neustále pokukovala a snažila se se mnou prohodit pár vět. Dělala to celkem chytře. Vždycky se zeptala na tužku nebo tak. Docela mě to štvalo, ale byla jediná ze třídy která se mnou chce mít alespoň nějaký kontakt.

Na obědě jsem konečně seděl s Jiminem. Povídali jsme si co se dělo a já mu řekl o Miku.

"Jo. Ta holka za těch pár dnů co tady je se stala docela oblíbenou. Je hezká a i milá, takže jí chce každý druhý." Řekl Jimin a do pusy si dal kousek jídla. "Ovšem toho využívá a už měla hodně kluků."

Jen jsem přikývl a taky se pustil do jídla.

Rozhlížel jsem se po jídelně. Konečně přišel Tae. Opět nebyl sám, byli s ním holky, ale taky jeden kluk kterému věnoval pozornost a holek si vůbec nevšímal.

"Kdo to je?" Zeptal jsem se spíše sám sebe, ale Jimin mi na to hned odpověděl.

"To je Yoongi. Už se vrátil." Povzdychl si Jimin. Sice jsem nevěděl proč, ale očividně to není moc dobrý že je znova tady.

"Proč ten povzdech?"

"Tae všechny odkopne když je s Yoongim. Je to jako jeho bratr. Plno Taeho holek jsou zklamané když se jim nevěnuje." Vysvětlil mi Jimin.

Po nudné škole jsem letěl na tréning. Těšil jsem se až si znovu popovídám s Taem.

Když jsem otevřel dveře všiml jsem si, že Tae hraje proti tomu klukovy co byl s ním na obědech. Yoongi.

Yoongi se netvářil zrovna příjemně. Byl děsivý.

Viděl jsem jak šli jeden na jednoho. Bylo to monstrum. Tae neměl šanci. A to jsem si myslel že Tae je bůh, ale mýlil jsem se.

Yoongi byl dravý jako nějaká kočkovitá šelma. Šlo vidět že je zvyklí hrát jenom sám za sebe a perfektně zvládá situaci. Jeho schopnosti byli nadpřirozené, taky ta přesnost a dravost. Byl děsivý. Je snad mimozemšťan?

Odcupital jsem si to raději do šatny kde jsem slušně pozdravil všechny Hyungi. Mimochodem, byl jsem tady jediný prvák.

Všichni Yoongiho přivítali, všichni ho znali jenom já jsem stál opodál a dělal si své.

Tae si mě vůbec nevšímal, bylo to jako by tam byl jen on a Yoongi.

Bolelo mě to. Očividně s ním Tae něco má, copak si myslí že jsem slepí? Že nevidím to jak se na sebe lepí? Jsou jako magnety!

Furt spolu dováděj a když nám Tae chce říct co bude další část tréningu, Yoongi ho provokuje a kope ho ze srandy do zadku.

Mám pocit jako by si předtím chtěl zahrát na moje city. Párkrát se po mě podíval a možná že mi chtěl něco říct, ale pokaždé jsem odběhl za nějakým jiným Hyungem a dělal jsem že ho nevidím a neslyším.

Celý tréning jsem byl jak chodící mrtvola, dokonce mě i párkrát okřikli že proč nebráním atd.

Když už pomalu všichni opět odcházeli. Chystal jsem se jít taky, ale Tae na mě zavolal. "Kookie! Kam si myslíš že jdeš."

Trochu jsem ztuhl. Ajaj. Dostanu trochu seřvane za to jak moc jsem se dneska nesnažil. Docupital jsem k nim se sklopenou hlavou.

"Kookie je ti dobře? Dneska jsi byl jako tělíčko bez duše. Nezapomeň že jsem zároveň trenér. Toto ti nebudu tolerovat." Říkal to s kapkou zájmu o mě, ale nevěřil jsem v to.

"Dobře." Řekl jsem smutně.

"Takže. Ty jsi Jungkook?" Promluvil na mě poprvé Yoongi. Kdybych byl pes, krčil bych se strachem.

"J-Jo."

"Tohle je ta tvoje záchrana Tae?" Podíval se na Taeho s výrazem jako to myslíš vážně?

"Je opravdu dobrej Yoongi. Kdyby si ho tady viděl když je ve své kůži koukal by jsi."

Yoongi si jenom odfrl. "Stejně. Beze mě by jste byli na tom ještě hůř než jste." Povyšoval se nad druhými.

"Yoongi nech toho." Řekl Tae a lehce ho praštil do ramene.

"Tak já už půjdu." Šeptl jsem a cupital pryč. Raději jsem se ani neohlížel. Byl jsem smutný a zklamaný že dneska nepůjdu s Taem.

Cestou domů jsem se zastavil na lavičce kde mě Tae políbil. Sedl jsem si a jedna slza za druhou mi stékala po tváři.

Co jsem si kurva myslel...

Když jsem konečně došel jsem před dveře a chtěl otevřít něco jsem zaslechl. Nebyl jsem si jistý co to bylo, tak jsem přiložil ucho ke dveřím a poslouchal.

"H-Hoseoku." Vydýchl slastí Jimin.

"Jimine." Na to mu odpověděl někdo koho jsem nikdy v životě neslyšel.

Byl to asi ten Jiminův vysněný princ Hoseok. Schylovalo se to k sexu. Byl jsem rád že Jimin někoho má, ale nemusel si to rozdávat zrovna když věděl že příjdu.

Nechtěl jsem je poslouchat tak jsem si sedl a opřel se o stěnu vedle dveří. Nasadil jsem si sluchátka abych je nemusel poslouchat a zabořil hlavu do mích rukou, které jsem měl položené na kolenách. Stále jsem byl smutný s toho jak mě Tae ignoruje. Znova jsem se rozbrečel a moje slzy vlhčili moje rukávy od černé mikiny.

Tae má nade mnou až moc velkou moc. Dokázal by mě zničit.

Když tu náhle se mnou někdo zatřepal. Sundal jsem si sluchátka a protřel si oči. Podíval jsem se kdo to je a viděl jsem Taeho s Yoongim.

"Kookie děje se něco?" Se starostí v hlase se mě zeptal Tae.

"Nic se neděje." Popotáhl jsem.

"Slyším že tvůj spolubydlící je uprostřed vášnivého sexu." Řekl Yoongi a zasmál se.

"Kookie pojď. Přespíš u nás." Vytáhl mě za zápěstí Tae a donesl mě do jejich pokoje číslo 4. Byl jsem moc unavený na to se bránit.

Měli to tu stejný jako my.

"Kde si jako myslíš že bude spát, Tae?" Zeptal se ho, celkem naštvaně, Yoongi.

"Bude spát se mnou v jedné posteli." Řekl to takovým tónem, že mi bylo jasné že to myslí stoprocentně vážně a nic by ho nepřesvědčilo.

"Em... Tae to je dobrý budu klidně spát na zemi nebo počkám až to ti dva dodělají." Stejně jsem se ho pokusil přesvědčit. Nemohl jsem spát s někým kdo je zadaný.

"Kookie už jsem řekl." Nasadil opět vážný tón.

Všichni jsme se vystřídali v koupelně a Tae po mě hodil jeho tričko, abych si ho vzal na spaní.

"Děkuji..." Trochu jsem zčervenal a tričko si nasadil.

Zhasli jsme a zalehli do postelí. Tae a Yoongi si ještě chvíli povídali, taky jsem chtěl, ale nechtěl jsem jim do konverzace zasahovat.

Chtěl jsem být co nejdál od Taeho tak jsem se lepil na zeď. Nechtěl jsem ať po mě jeho přítel vyletí. Už tak stačilo že s ním spím v posteli.

Nemohl jsem usnout.

Slyšel jsem jak už Yoongi spokojeně spí. Jenom ve spánku nepůsobí jako vrah.

"Kookie?" Šeptl mi Tae nebezpečně blízko u ucha.

Dělal jsem že spím, a to byla chyba.

Přitáhl si mě k sobě a ruku dal kolem mého pasu. Ucítil jsem ty jeho božsky měkké rtíky na mém krku a vypadá to že mě dokonce trošku kousl. Po chvíli jsem se cítil jeho špičku nosu jak se o mě opírá a spokojeně funí.

Naštěstí že mě nikdo neviděl. Byl jsem opět červený jak rak a rozdýchával co se právě děje. Jestli se to Yoongi dozví, zabije mě.

Po chvíli jsem se uvolnil a potápěl se v Taeho objetí a funění na můj krk. Nakonec jsem dokázal usnout.