Umřel bych pro tebe; 뷔국 ✔️

10.kapitola

 Tae odešel do nemocnice. Pravidelně jsem Taeho navštěvoval. Každý den.

Už tam trčel týden. Měl už řidší vlasy, tak začal nosit neustále na čepice nebo kapuce.

Od chvíle co odešel do nemocnice jsem byl zdrcený jako nikdy před tím. Vrátili se mi deprese. Po večerech jsem brečel a přál si být znovu s ním. Moc jsem se o Taeho bál.

Někdy jsem si musel vzít i prášek abych vůbec usnul. Jimin měl o mě strach, ale slíbil jsem Taemu že nic neřeknu.

Bylo zrovna odpoledne a já se rozhodl zajít za Taem do nemocnice. Chvíli jsem seděl v čekárně než mě pustila sestra dovnitř.

"Ahoj Tae." Řekl jsem tiše a potichu za sebou zavřel dveře. "Ahoj Kookie. Ty blázne. Nemusíš sem chodit každý den s kytkou." Pousmál se na mě Tae. Jeho úsměv mě vždycky dokázal uklidnit. Úsměv jsem mu oplatil.

"Tae miluju tě, a s kyticí sem budu chodit pořád, každý den." Pohladil jsem ho po vlasech a následně se políbili. Od doby co je v nemocnici je náš vztah velmi smutný. Můžeme si jenom psát přes sociální sítě, nebo zajít na dvorek nemocnice.

"Jsi čím dál hubenější. Ztrácíš se mi před očima." Naznačil jsem smutek a starost. "Lásko, to se ti jenom zdá." Zase se na mě pousmál. Chtělo se mi plakat. Tak jsem to ze sebe pustil.

"Neplač... Pojďme se projít ano?" Pohladil mě po vlasech a dal mi na ně pusu.

Byli jsme venku. Procházeli se a drželi se za ruce.

"Kookie. Jsem opravdu šťastný že se mnou trávíš tolik času." Tae zněl šťastně a spokojeně. "Tae, taky jsem opravdu moc šťastný. Jinak jak vypadá tvůj stav?" Musel jsem se zeptat.

"Neboj se. Je to zatím v pohodě." Neřekl to moc přesvědčivě, ale věřil jsem mu.

Strávili jsme spolu zbytek dne a večer ho doprovodil zase do nemocnice. Sestřičky nejsou moc rádi že je tak dlouho venku, tak jsme ho přinesl dříve.

"Dnešek jsem si užil Kookie." Stále se na mě usmíval. "Já taky. Už budu muset jít. Uvidíme se zítra." Políbil jsem ho a zamával mu.

Když jsem došel domů všiml jsem si nějak moc bot před naším pokojem. Otevřel jsem dveře. Byl tam Jimin, Hoseok a dva starší kluci.

"Kookie!" Přiběhl ke mě Jimina objal mě. "Kde jsi byl tak dlouho? Jsi celý?" Staral se Jimin. Bylo to opravdu milé. Mám ho moc rád a vážím si ho. "Hyung, neboj byl jsem se jenom projít." Falešně jsem se usmál, když jsem si vzpomenul v jaké situaci je Tae.

"Kluci toho je Kookie!" S úsměvem od ucha k uchu mě představil. Jenom jsem se uklonil a přisedl si.

"Já jsem Jin a toho je můj přítel Namjoon." Představil se chlápek s roztomilou tvářičkou a ukázal na drsně vypadajícího přítele. Zase jsem se uklonil. Netušil jsem co tady dělají, ale byli přátelští a hodně dobře se s nimi povídalo.

"Jimin nám řekl že se poslední době chováš zvláštně. Bojí se o tebe." Řekl Jin. Podíval jsem se na Jimina. "Hyung fakt mi nic není."

"Ale je! Kdyby nebylo, nebrečel by jsi mi tady každou noc a nezatajoval mi že znova bereš ty prášky!" Vyletěl na mě Jimin.

"Hyung... Jsem opravdu v pořádku. Jenom procházím těžkým obdobím." Zadíval jsem se před sebe.

Nechtěl jsem to řešit tak jsem přepnul na jiné téma.

Během té hodinky co jsem s nimi strávil jsem si oblíbil všechny tři, ale už jsme se museli rozloučit.