7. Porozumění

20 6 0
                                    

„Miluju tě..." usměje se.

„Povrchní..." úsměv mu oplatím a otočím s k němu zády. Odchod vážně tak moc bolí...

Tvrdili, že nerozumí jejich bolesti. Chodili s jehlou v zádech a naříkali, jak moc je bolí každý výdech i přes to, že ranka byla dávno zacelená. Nikdo nepočítal, kolik jizev měla mezi lopatkami. Viděli jí klopýtat, zatímco rukojeť nože jí trčela z ramene. Střepy se jí vrývaly do duše. Jenže lepší, než s každým krokem zanechávat krvavou stopu je dělat, že se vám nikdy nic nestalo. Kořist přeci netouží po pozornosti.

LenaKde žijí příběhy. Začni objevovat