„Nechápu, kam tohle všechno vede." zamračím se, ale vzápětí znovu pozvednu koutky.
„Ty nevidíš ten konec, Leno? Jak se smrt rychle blíží?" stiskne mou ruku. „Každá jizva je pro ní krokem vpřed."
„Já vidím jen tu cestu. Protože její konec už nikdy nespatřím."
Bylo jí souzeno nalézt konec ve tmě. Stala se řekou, jejíž tok se rozlil do všech stran. Jako povodeň ničila cokoliv, co jí stálo v cestě. Nebrala ohledy na ty, kteří nedokázali plavat proti proudu. A nyní strhávala i jediný strom, který zatím odolával bouřlivým vodám. Musela zničit svůj pramen, aby on mohl dál růst.
ČTEŠ
Lena
Short Story„Leno?" uslyším šepot. „Proč ses stala tak chladnou? Chladnou ke mně? Chladnou ke světu?" Změnila se. A s ní se změnila i její cesta. Srdce jí plálo, i když jí polévali vodou. V tom tkvěla její jedinečnost. Jenže co když se srdce obrátilo v prach?
