„Lhal si mi..." jeden by čekal slzy, jenže ne. Ne u mě. Já místo toho vykouzlím posměšný úšklebek a pohrdavě po něm švihnu pohledem.
„Ty také lžeš. Mě, rodině, přátelům, sobě... Všem!" začne se bránit.
„Jenže já, na rozdíl od tebe, lhát umím."
Bylo zvláštní pozorovat její život. Jak se mění, poddává se jako hlína, která podléhá prstům sochaře. Začínala tvrdnout, stávat se neprostupnou. On byl jediným, kdo se dokázal dostat do její blízkosti. Jenže začínat teď s novou sochou už nemělo žádnou cenu. Hmota by totiž každou chvílí praskla.
ČTEŠ
Lena
Short Story„Leno?" uslyším šepot. „Proč ses stala tak chladnou? Chladnou ke mně? Chladnou ke světu?" Změnila se. A s ní se změnila i její cesta. Srdce jí plálo, i když jí polévali vodou. V tom tkvěla její jedinečnost. Jenže co když se srdce obrátilo v prach?
