Unesená

Svatba

Den svatby

Ráno jsem vstala celkem brzo. To bude tím, že si má matka bere takového hajzla. Vylezla jsem ze své vyhřáté postele a oblékla si župan. Vylezla jsem z pokoje a šla rovnou do kuchyně. V kuchyni seděl Andrew a pil očividně kávu. 

"Dobré ráno" řekne Andrew.

"Dobré" řeknu a přesunu se k lince. Ze skříně vyndám hrnek a do něj naliji už  připravenou kávu. Sednu si naproti Andrewovi. Na lince leží dvoje noviny. Vezmu si je do ruky a otevřu první stranu. Hned na mě vykoukne článek o mafii v LA. Zvednu svůj pohled od novin na Andrewa. Je tam číslo. Když tak zavoláš vystopují tvůj telefon.

"Čteš ten článek?" řekne Andrew.

"Hm" brouknu.

"To číslo je falešný. Je to hlavní šéf mafie. Ty co tam zavolají jsou mrtví než někdo zpozoruje, že někam volali" řekne a pije se kávy. Takže se z tohohle nedá vymotat. To jsou lidi pak určitě šťastný.

"Měla by ses jít převléct. Takhle na svatbu asi nepůjdeš nebo jo?" řekne a koukne na mě.

"Je pravda, že jsem víc oblečená než kdybych si vzala oblečení, které si mi koupil, ale vezmu si ty šaty." řeknu a jdu do koupelny.

"Nebuď drzá" zavrčí Andrew. Zalezu do koupelny. Vysvleču se a zalezu do sprchového kouta. Umyji si vlasy a tělo. Vlasy si vysuším a pak vyfénuji. Když mám vlasy vysušené a učesané vezmu si pár pramenů a udělám si z nich culík. Vezmu si kulmu, která leží v košíčku. Ani nevím proč. Culík si nakulmuji a trochu konečky vlasů, které mám volně spadené na ramenou. Vlezu si do županu a jdu do pokoje. Obleču si kalhotky a oblékám si šaty. Nazuji si černé páskové boty. Vylezla jsem ze svého pokoje a šla do kuchyně, kde už čekal Andrew. Otočil se na mě. Jeho ústa se otevřeli do písmene O.

"Sluší ti to" vydechne.

"Tvůj výraz mluví za vše" řeknu a zazubím se. Andrew na sobě měl bílou košili s krátkým rukávem. Jeho společenské kalhoty měli kšandy. Nikdy v životě jsem si nemyslela, že mohou být tak sexy kšandy. Nastoupili jsme do výtahu a jeli do garáží. Nasedli jsme do limuzíny,  která  čekala před výjezdem. Sedla jsem si vedle Andrewa. On si obmotal ruku kolem mého pasu a přitáhl si mě k sobě. Bude chvíli trvat než si na tohle zvyknu. 

-

Celou cestu se mě řidič ptal, kde má zahnout. Jestli mu to místo nezadám do GPS. Moc ráda bych mu tu cestu zadala do GPS, ale na louce bude asi těžko adresa. Po dlouhé cestě jsme tam přijeli. I s řidičem. Vystoupila jsem z limuzín a Andrew šel za mnou. 

"Půjdu za Markusem. Můžeš jít za svou matkou" řekne Andrew a odejde. Všude kolem mě chodili holky oblečené v červených šatech, ale ještě ani jedna neměla mé šaty. Všechny mají takové divné. 

"Ahoj mohu se tě prosím zeptat, který stan je nevěsty?" zeptám se drobné blondýnky asi s nejhezčími šaty.

"Ahoj. Tamhle ten. Jen na něm bílá růže. Pokud to není tajné, kdo jsi?" řekne a usměje se.

"Jsem nevěsty dcera" řeknu a taky se usměji.

"Vážně? Nikomu tady neřekla, že přijde její dcera. Myslím, že bys měla odejít" řekne a falešně se usměje. Tak to jsem si vybrala tu pravou.

"Děkuji. Vydám se k tomu stanu. Až zjistím, že mě tu má matka fakt nechce odejdu" řeknu a vydám se ke stanu.

"Odejdeš hned! Nebo mám přivolat posily?" drží mě při svém rozhovoru za paži. 

"Já jsem ti dovolila na mě sáhnout? Pokud si pamatuji tak jsem se tě slušně zeptala na stan mé matky a ty už se mě dotýkáš" řeknu a vyškubnu se z jejího sevření. Ona na mě jen kouká. Usměji se a jdu k tomu stanu. 

"Mohu?" řeknu  než vstoupím.

"Alexis! Jasně, že můžeš. Jsi má dcera" řekne mamka.

"Jedna osoba mi řekla, že prý ses nezmínila o tom, že máš dceru" řeknu a založím si ruce na prsa.

"Ah to byla Alison. Vždy když vidí konkurenci tak zaútočí" řekne mamka a usměje se.

"Ta Alison?" řeknu.

"Ano" řekne mamka. Alison je má sestřenice. Mě byla nějak povědomá. Pomůžu mamce s účesem a pak se vydám hledat Andrewa. Andrew stál u Markusova stanu a pravděpodobně mě taky hledal. Když si mě všiml tak se za mno vydal. Do cesty mu vkročila sestřenice Alison. Byla ke mě otočená zády,ale je mi jasné, že s ním flirtovala. Jen ať si ho nechá. Já jsem sis sním užila až moc! 

"Co to bylo za holku?" řekne Andrew. Vezme mě za ruku a jde se mnou daleko od ní. 

"Má sestřenice. Alison" řeknu. 

"Měli by jsme si jít sednout" řekne Andrew a míří k židlím úplně vepředu. 

-

Za pár minut je Markus vepředu a loukou se rozezní známa píseň. Všichni se otočí a vidí mou mámu v krásných šatech. Musím se usmát. Takhle jí to nikdy neslušelo. No uvidíme jak bude Markus reagovat až mámu uvidí v jejich sexy teplákách. 

- 

Konečně skončil ten obřad. A já teď sedím ve stanu, protože začalo strašně pršet. Andrew s Markusem o něčem horlivě diskutují a furt koukají na mě. To bude tím, že Markus nevěděl, že jsem u Andrewa. Andrew něco řekne a odejde od Markuse směrem ke mě. 

"Jdeme domů" prskne.

"Nikam nejedete! Jako tvůj otec ti přikazuji, že budeš tady a dáš to do pořádku!" křičí Markus.

"Ale ty nejsi můj otec!" křikne Andrew až všichni ztichnou. 

"Cože?" řekne Markus.

"To je jedno" řekne Andrew. Kdyby o tom nezačal mluvit tak by se to neřešilo.

"To teda není" řekne Markus.

"Moje máma se vyspala s nějakým kokotem když jste se pohádali. Neřekla ti to. Ani nebyla potřeba ti to říkat" řekne Andrew.

"Nebyla potřeba mi to říkat? Ty nejsi mj syn. To je normální, abych nevěděl?" křikne Markus.

"Kurva Andrewe odpověz mi!" zvýší ještě víc hlas Markus.

"Prostě nejsem tvůj syn no. A ani mi to  nevadí" řekne Andrew. Chytne mě za paži a táhne pryč. Zatáhne mě do vedlejšího stanu.

"Nemohla jsi mě zastavit? Kdybych nejel na tuhle blbou svatbu tak by se nic nestalo!" křičí Andrew na všechny strany.

"Já? Děláš jsi ze mě kurva prdel? Ty se mnou jdeš jako kamarád na nákupy a ještě řekneš, že tam půjdeme. Věděla jsem, že ty neumíš být ani chvilku normální. Vydrželo tito tři dny. Tři zkurvený dny! Jsi zkurvenej bastard, který si hraje na něco víc! Sere mě všechno co se týká tebe" křiknu. Na tváři mi přistane facka tak velká až upadnu na studenou zem.

"Tak tohle jsi přehnala holčičko. Tohle jsi ke mě dovolovat nebudeš! Už u mě neuvidíš kousek dobrého chování! Udělám ti z toho tvého nudného a chudého života peklo. Už jsem si myslel, že jsem si tě vychoval. Seženu řidiče a pojedeme" řekne a odejde. Zvednu se a sednu si na židli. Podívám se do zrcadla, které je naproti mě. Na tváři mám červený optisk Andrewovo ruky. Po tváři mi zteče jedna slza a za chvíli teče proud. Tímhle se všechno posralo? Jenom tím, že řekl, že není jeho syn? Právě teď bych chtěla umřít. Cítím, že je ten správný den, kdy by měl můj život skončit. Stydím se za sebe. Že jsem se nechala unést. Proč se tohle všechno děje jen mě?! Tímhle se ruší i můj slib, že se nepokusím utéct? Beztak bych neutekla. Bylo by to potom jen horší. Kdybych mohla nechala bych se zastřelit, ale Andrew mi takovouhle laskavost neprokáže. 

"Je tady limuzína" křičí Andrew. Utřu si slzy a jdu ven. Andrew mě chytí za paži a táhne k autu. Už se odsud nikdy nedostanu. Už nikdy!