1.Kapitola

1.1K 62 0
                                    

Můj život je jeden velký chaos. Celý den běhám z jednoho místa na druhé a zastavím se až večer. Abych to uvedla na pravou míru, jsem geniální vědkyně s úžasnou pamětí. Samozřejmě si nepamatuju všechno, ale důležité informace nikdy nezapomenu. Mám 6 doktorátů, 2 atestace a 2 bakaláře. Umím 6 bojových umění perfektně. Umím střílet z luku a z pistole. Mluvím plynně 10 jazyky. Já vím, jsem hrozná, ale jsem to já. Teď je mi 21 let a pracuji v institutu pro vývoj vědy a techniky. Momentálně mířím na sraz se starším bráchou. Přejdu přes silnici a zahnu doleva k náměstí. Najednou se ozve křik. Podívám se směrem odkud to jde. Zvláštní tmavý pruh světla se rychle posouvá k místu, kde stojím. Nestihnu se ani pohnout a zasáhne mě. Dál už si jen vzpomínám na zem křik a tmu.

Probudím se na chladné posteli? Podlaze? Nejsem si jistá co to je. Otevřu oči a zase je zavřu. Zkusím to znovu, ale pomalu. Z ostrého světla mě pálí oči. Zkusím se postavit, ale jen si sednu. Hrozně mě bolí tělo.  Rozhlédu se po místnosti. Stěny jsou z nějakého zvláštního materiálu. Nemyslím si, že je ze Země. Má tmavou barvu a leskne se. Kromě téhle "postele" tu je jen reproduktor, mikrofon a kamera v pravém rohu na stěně. Dveře naproti posteli jsou ze stejného materiálu a bez kliky. Náhle z reproduktoru vyjde nějaký zvuk. Několikrát se opakuje a pak se ozve povědomý hlas."Dobrý den. Moje jméno je Phil Coulson, ředitel Shieldu. Jsem rád, že jste se probrala. Víte co se stalo?"COŽE????? Phil Coulson?? To už jsem se z těch filmů zbláznila a teď si v nějaké cele povídám sama pro sebe a ti doktoři ze mě mají srandu? Druhá možnost je, že jsem v nebi. Prosím ať je to to nebe."Slyšíte mě?"Zeptá se nejistě."Jo....já jen... Kde jsem?"Vysoukám ze sebe nakonec."Jste na tajné základně Shieldu.  Pamatujete si co se stalo?""Stála jsem na ulici a najednou se ozval křik. Když jsem se otočila uviděla jsem tmavý pruh světla a pak si pamatuji jen tmu. Proč jsem zavřená tady?""Jste radioaktivní. Kousek od New Yorku jsme zachytli silný energetický výboj. Když jsme vás tam našli vyzařovala jste silnou dávku radiace. Dopravili jsme vás sem. Když jste to přežila, myslely jsme, že to přejde, ale pak jsme zjistili, že ji vyzařujete vy."Na chvíli se odmlčí a toho využiju."Takže mi chcete říct, že pokud vyjdu ven, tak všechny v blízkosti mě ozářím?"Řeknu a trochu zvýším hlas."Ne. Chci říct, že pokud zůstanete venku bez stínění minutu. Zabijete všechny do 20 metrů. Pomůžeme vám. Jen buďte trpělivá."

"Tlak, tep i teplotu máš v pořádku. Můžeme začít." Řekne Simonsová přes masku."Dobře, jsi připravená?"Ozve se z druhé strany Fitz s náramkem ze stejného materiálu jako jsou zdi okolo. Kývnu hlavou a připravím se na další zklamání. Tohle je náš 10 pokus za poslední 3 dny. Ten mimozemský materiál co je na zdech, Shield neměl, takže nám s Fitzem chvíli trvalo než jsme ho vystopovaly a stejně nevíme jestli je to opravdu on. Fitz ke mně přistoupí s náramkem, který by měl vstřebat radioaktivitu. Ten mimozemský materiál vstřebává radioaktivitu 50x lépe než olovo."Jdeme na to."Řekne a dá mi náramek na ruku."Funguje to?"Zeptám se Fitze a ten na mě namíří dozimetrem(přístroj na detekci radioaktivity)."Funguje."

Dalších několik hodin bylo jako noční můra.  Simonsová mi udělala všechny testy, které existují. Když skončila poslala mě za Coulsonem.  Ten mi zase dal instrukce na další den a poslal mě spát. Teď čekám před jeho kanceláří na výslech. Potřebuje zjistit, kdo jsem a jestli jsem nebezpečná. Dveře kanceláře se pomalu otevřou a z nich se ozve Coulsonův hlas."Pojďte dovnitř."Vejdu a zavřu za sebou dveře."Posaďte se."Řekne a ani se na mě nepodívá. Posadím se."Co mi o sobě řeknete?"Pronese po chvíli a dlouze se na mě podívá."Co chcete vědět?"Odpovím jednoduše. Nepatrně se usměje."Víme o vašich schopnostech, ale co vaše rodina?""Mám 2 bratry, otce a nevlastní matku. Teda měla jsem.""Jak jste s nimi vycházela?""S bratry a otcem dobře. S macechou moc ne.""Proč ne?""Neměla mě ráda, protože jsem vždycky byla chytřejší než můj mladší brácha, její syn."A ten mladší nebyl geniální?""Ne, ale starší byl geniální jako já."Vycházel jste s mladším dobře?""Ano, nikdy jsme neřešili kdo je chytřejší.""Jak byly od vás věkově daleko?""Starší o 2 a mladší o 5."Ptal se mě ještě na spoustu dalších otázek, ale ty nejsou důležité."Dobře teď poslední otázka. Chcete se přidat k Shieldu?"Chvíli jsem na něj nevěřícně zírala a pak jsem se konečně odhodlala k odpovědi."Ano, chci."

Genialita není vše!Kde žijí příběhy. Začni objevovat