20. Teta jde na rande

303 15 0
                                        

Už zase ráno. Fakt nesnáším rána, ale co se dá dělat. Teda ne rána, já nesnáším den. Jsem totiž hrozně líná, takže bych nejradši celý den jenom ležela. Dneska tomu není jinak.

Vstala jsem proto a šla do koupelny vykonat každodenní ranní hygienu. Jako tělo bez duše jsem se vláčela do kuchyně, dala najíst Maurovi a sama si vzala kuličky s mlékem. Stále ještě v pyžamu jsem zamířila do pokoje, kde jsem zasedla k počítači. Projela jsem facebook, instagram, který teda na mobilu, protože na počítači mi to přijde  nepraktický, YouTube, Twitter  a já nevim co ještě. Prostě všechno.

Po několika minutách usilovného zkoumání sociálních sítí, které mi sloužily k tomu, abych se nemusela zvedat od počítače, jsem se konečně uráčila převléknout. Tak akorát mi začal zvonit telefon.

,,Haló?" zvedla jsem to.

,,Ahoj, Olivio." Byl rozpoznat hlas Amy.

,,Ahoj," pozdravila jsem.

Amy: Máš dneska čas?

Já: Jo, proč?

Amy: Mohla by jsi ve čtyři přijet a pohlídat mi Teddyho?

Já: Jo, mám. Proč?

Amy: Zayn mě pozval do kina a na večeři a ségra nemá čas, aby pohlídala Teddyho.

Já: No vidíš. Čtyři měsíce a už máte konečně rande a věřím, že ne první.

Amy: No, první neni no. Nevadí ti, že tam bude i Austin?

Když řekla, že tam bude i Austin, měla jsem hned lepší den. S Austinem jsme byli několikrát venku, pořád si píšeme a jsme hodně dobrý kamarádi. Ne teda jako s Johnnym, ale prostě dobrý.

Já: Ne, vůbec. Budu akorát ráda.

Amy: Dobře, tak děkuju. Jsi zlatá. V troubě budete mít jak už si zvyklá jídlo, takže se nemusíš namáhat s vařením. To bych si nedovolila. Akorát to nezapomeň říct rodičům. Jo a nevim, v kolik se vrátíme, takže-

Já: Takže tam mám přespat.

Amy: Nemusíš, jestli nechceš. Austin tam spát bude a počítá, že ty taky, ale nemusíš.

Já: Ne, fakt je to v pohodě Amy. Ráda tam přespím a vyslechnu si jak probíhalo, rande ty puberťačko.

Amy: Tak dobře. Nezapomeň to ale říct rodičům, ať pak nemáš problémy. Měj se a ještě jednou moc děkuju.

Já: Ty taky. Ve čtyři. A nemáš za co.

Jůj, tak já budu dnešní večer trávit s Austinem, budoucím bratrancem.

Sešla jsem dolů do obýváku, jelikož bylo už půl desátý, tak jsem typovala, že už bude máma vyvářet oběd. Nemýlila jsem se.

,,Ahoj, mami. Mám otázku," pozdravila jsem a rovnou jí upozornila, co mám za lubem.

,,Ahoj, povídej," pobídla mě.

,,Amy má dneska rande. Nevim, jestli to víš, ale ten Austin, se kterým jsem byla párkrát venku bude brzo asi můj nevlastní bratranec. No a požádala mě, jestli bych jí nepohlídala dneska Teddyho. Že ve čtyři navečer odchází. Byl by tam s náma i Austin, kdyby nás někdo napadl. To se ale samozřejmě nestane. Abych tě zbytečně nestrašila."

,,Dobrá. Už jsi dost stará na to, aby jsi věděla, co se má a co ne, takže můžeš," kývla.

,,Díky," usmála jsem se a odběhla zpátky do pokoje. Rozhodla jsem se si pustit nějaký film. Po zdlouhavém rentgenování stránky s filmama jsem se rozhodla pro film s názvem Život jde dál. Nikdy předtím jsem to neviděla, tak jsem zvědavá, jestli to bude kravina, ale nevypadá to tak.

First Kiss Kde žijí příběhy. Začni objevovat