Ještě se nemohu pomalu vzpamatovat že rakovina se mi zas vrátila...
Pocit beznaděje, samoty...
Nemohu tomu uvěřit že asi zemřu.. že nechám všechny lidi, které miluji tady samotný.Jeden kluk mi napsal:" Když tě maminka poprosí aby jsi utrhla ze zahradu kytku tak kterou utrhneš?
Přeci tu krásnější"Umírám na rakovinu plic, protože moje rodiče i sestra kouří v bytě cigarety a očividně je jim jedno, že jejich sestra či dcera umírá.
Přesněji mamina mi umřela když mi bylo pět let a teď mám macechu. Táta se o mě nezajímá je mu to jedno že umírám, a moje sestra není vlastní.
Spíš na mě sestra Lenka všechno svádí.Někdy bych chtěla udělat sebevraždu ale maminka, která je v nebi, tak by byla zklamaná.
Chtěla abych bojovala, abych byla silná..Dneska se mi naskytla možnost že bych šla s mojí nejlepší kamarádkou Adélou ven ale trochu jsem se bála, ale co život je jen jeden a nic už víc nebude, tak jsem šla.
Trochu se mi cestou motala hlava ale Adéla mi pomohla. Jsem moc ráda že se o mě tolik stará.. moc dobře ví, jaký to je mít doma přísné rodiče.
Adélko budeš mi chybět..Přišla jsem domů a když jsem si sedla na postel tak mi začalo bolet u hrudníku, špatně se mi dejchalo a kašlala jsem.
Rodiče byli doma, ale nepomohli mi jako vždycky.Právě je 20:00 a koukám se na hvězdy nám nepřáli..
Nikomu nepřeji rakovinu či jinou nemoc, protože život je jen jeden a už nic víc nebude..
A vedle mě kamarád Petr
A venkuMůj instagram ;)
ČTEŠ
Umírám
RastgeleNevěděli jste jaký je to umírat? Já bych to ráda napsala, protože tohle se mi děje.