PRODANÁ

Vězení

Viděl jsem jak se nadechla a chtěla něco zakřičet, ale objevil se za ní další muž který ji přiložil kapesník k ustům a nosu. Cele její tělo se uvolnilo hlava se jí zaklonila a oni jí táhli pryč. Pryč odemě. Ty dvě gorili co mě drželi slezli. A šli za ostatními. Nic neřekli? Kdy jí vrátí co s ní udělají? Nic? Doprdele proč teď! Proč jí unesli teď?
Chtěl jsem jí požádat o ruku. Chtěl jsem si jí vzít aby byla moje právoplatná manželka! Tak proč ji neunesli až po svatbě?!
Doprdele.
Všichni brečeli že Marii unesli. A já byl nasranej že jí neunesli až po svatbě.
Víte proč?
Nechtěl bych jí po svatbě sám ublížit, ale musel bych. Jenže teď je to všechno v hajzlu!
Všechno mělo být moje! Moje!
Dělal bych šťastného manžela který Marii naševše miluje, ale jakmile by ta stará rašple umřela vše by připadlo Marii, ale ne na dlouho já bych se jí snadno zbavil a pak by bylo všechno moje! Moje!
A teď to nějakej kretén kterýmu se líbila unesl jak říkám kdyby bylo po svatbě bylo by mi to fuk. Ale teď ne.

"Jak jste to mohla dopustit! To vám na ní nezáleželo?!,, vykřikla jedna ze služebných

"Musela jsem. Měl na mě něco proti čemu jsem nemohla nic dělat! On ví všechno o všech. Vyhrabe na vás špínu a pak jí použije proti vám!,, opět se rozbrečela. Kráva stará! Jak na ní může něco......no jo vlastně. Nepřijde mi to až takoví tajemství když to vím, ale Marie to neví.

"Najdu jí! Ať je kde je! Najdu jí přísahám!,, řekl jsem. Šel jsem do pokoje oblékl se zbalil si těch pár švestek co tu mám a šel jsem. Nemám ponětí kam, ale buď najdu ji a nebo si najdu nějakou jinou bohatou krásku.

~~~~~~~~~~~~~

Zdál se mi příšerný sen. Nějací muži mě unesli. A uspali. Bylo to příšerné.
Otočila jsem se na druhý bok a těšila se až ráno opět uvidím Samuela. Pak mi to, ale došlo.
Ta postel není tak příjemná ve které jsem si zvykla lehat posledních pět let.
Prudce jsem se zvedla a podívala se kolem sebe. Tohle není můj pokoj!
Kde to jsem!!
Panebože!!! To nebyl sen!
Oni mě unesli! Unesli!!!
Bylo brzy ráno.
Slunce teprve vycházelo.
Vyskočila jsem z postele a běžela ke dveřím. Chytla jsem za kliku ale byli zamčené. Začala jsem bušit do dveří.

"Otevřete! Slyšíte otevřete! Kde to jsem!,, bušila jsem, kopala jsem ale nic nepomáhalo a nikdo se ani neozval. Až když jsem se zoufale a bezmocně svezla po dveřích na zem a propukla v pláč.

"To nemůžu udělat, nemůžu tě pustit. Musíš počkat než přijede Pán, on rozhodne zda můžeš opustit pokoj,, řekl hlas za dveřmi který měl zřejmě za úkol mě hlídat. Super mám svého hlídače.

"A kdo je tvůj Pán?,, zeptala jsem se. Přitom jsem vstávala a šla k oknu. Zkusila ho otevřít a povedlo se jediný háček byl, že jsem byla vysoko. Pokud bych skočila zabila bych se. "Sakra,, zamumlala jsem si pro sebe.

"Slyšela jsi někdy o tajemném obchodníkovi?,, kývala jsem hlavou pak mi došlo že mě nevidí.

"Ano. Prý nikdo neví jak vypadá. A vlastně nikdo o něm nic neví,, řekla jsem a zhrouceně se posadila na postel.

"Tak to je můj Pán,, cože. Ale ne! Ne ne ne! To byl přece ten chlap ze kterého jsem měla strach a teď s ním budu pod jednou střechou? Ne, to ne! Seskočila jsem z postele a běžela zpět ke dveřím.

"Ne prosím nechci tu s ním být! Mám z něj strach. Prosím pusť mě,, opět jsem začala bušit do dveří jenže bylo mi to k ničemu. Musím nějak utéct tady rozhodně nebudu to ani omilem.

"Je mi líto. Ale to nemůžu. On není zlí. Líbila jses se mu jinak by jsi tu nebyla. Nebude na tebe zlí. Chce jen tvou důvěru a.......to je jedno,, najednou zmlkl. Co by po mě mohl ještě chtít. S důvěrou ať nepočítá. On mě unese a já mu budu důvěřovat ani omilem.

"A co ještě? Řekněte to!,, zřejmě chvíli přemýšlel ale pak povolil a já litovala že jsem se ptala.

"Tvé......tvoje....ty a on. Prostě ty a on v posteli. Prostě sex. Ale ne samozřejmě hned ani přes tvé protesty prostě až se zblížíte,, řekl trochu stidlivě asi mu to bylo trapné chápu. Ale ať s tímto jeho Pán nepočítá.

"Nikdy! To radši zemřu!,, vykřikla jsem a zalezla zpět do postele doufajíc že se z této noční můry probudím.