PRODANÁ

Jeho oči

"Já nejsem vyděšená!,, zvýšila jsem hlas. A chtěla si uraženě založit ruce na prsa jenže to nešlo, protože jsem měla svázané ruce tím blbím provazem.

"Jsi, cítím to, že se mě bojíš.,, řekl a udělal krok ke mně, automaticky jsem se pohla dál od něj. "Vidíš. Máš strach,, řekl a přiblížil se k posteli ještě víc. Přitiskla jsem se úplně k čelu postele a on si sedl na postel. "Já ti neublížím. Nikdy bych to neudělal,,  řekl a přisedl si blíž. Proč tohle dělá ví že se bojím a přesto se ke mě přibližuje. Připravovala jsem se na to že ho zkopnu z postele pak se odvážu a nějak uteču konečně pryč. Když jsem se chystala vykopnout on mě chytl za kotníky a stáhl pod sebe.  Bylo to hrozně divný. Koukala jsem se na ten šátek a zajímalo mě jak vypadají jeho oči.  "Nemám oči,, řekl po chvilce co jsem na něj zírala.

"Cože?,, zeptala jsem se vyděšeně.

"Nemám oči jako takové. Nemám bělmo ani duhovky,, řekl chladně. Co tedy má místo očí? "Mám takové oči jaká je moje duše. Černé, bez lásky, a bez citu.,, říkal to tak chladně. Začínala jsem se bát. "Chtěla jsi vědět pravdu. Tady ji máš.,, řekl a začal se opět přibližovat ale semnou to nic nedělalo najednou mi to nevadilo. Ani jsem neměla ty rozdvojené pocity jako předtím chtěla jsem to, nevím co, ale chtěla.

"Ukaž mi je. Tvé oči?,,

"Ne! Zemřela bys!,, vykřikl a chtěl se ze mě zvednout.

"Ale ne. Nezemřela,,

"Ale ano. Zemřela. Jinak by jsi byla první kdo by přežil potom co se mi podíval přímo do očí.,, dokončil větu. A já dostala vážně strach, ale zároveň jsem byla zvědavá kdo to vlastně je, protože člověk to zřejmě není.

Ahoj tak další část je na světě! 🎉🎉
Kdo je zklamaný že se Marii nepovedlo utéct?
A kdo je zvědavý, kdo vlastně je věznitel Marie?
Děkuji moc že příběh čtete a doufám, že se líbí. Brzy přidám další zatím ahooooj! 😄😄😄