PRODANÁ

Podivný sen

Nebylo mi až tak divně jak jsem předpokládala. Jemně se mi motala hlava a bylo mi slabo jinak mi nebylo nijak zle. Pomalu jsem se posadila na posteli a rozhlédla se kolem a se sklamáním zjistila, že jsem v Pánově pokoji i posteli, ale on tady nebyl.

"Je ti lépe?,, ozval se u mě jemný ženský hlas. Otočila jsem se na tu ženu měla pronikavé zelené oči a jak jinak černé havraní vlasy už jsem přestávala doufat že potkám člověka který má jinou barvu vlasů než černou. "Zase ti ublížil. On se prostě nikdy nepoučí,, řekla už ne tak jemným a laskavým hlasem, ale zněla spíše naštvaně.

"Ne, ne. Nikdo mi neublížil. Vdyť jsem ten polibek sama chtěla on mi jen vyhověl.,,  trochu se zklidnila a zlost z ní opadla, ale ne na dlouho. Já si nemůžu pomoct, ale tu ženu jsem už někde viděla. Jen nemůžu si vzpomenout kde.

"Prosím tě řekni mi a po pravdě. Co k němu cítíš?,,  zeptala se naléhavě jakoby šlo o život.

"K Pánovi? Já nevím ty pocity jsou takové zmatené. Z prvu jsem ho nenáviděla za to, že mě unesl od přátel a mého kluka, ale teď ta nenávist není tak silná. Myslím že ho.......,, tuto větu jsem neměla možnost dokončit jelikož její dlaň přistála na mé puse.

"Ne! Tohle nesmíš! Nesmíš se zamilovat! On ti zlomí srdce. Vyrve ti ho z hrudi a rozdupe. On nemá city! Nemá srdce!,, nechápu proč mi tohle říká? Takové ošklivé věci. "Pamatuj si nikdy se nesmíš zamilovat do...,, byla jsem naplá jako struna konečně jsem se mohla dovědět jak se jmenuje "Pána,,
Byla jsem zklamaná ale v další chvíli mi to bylo úplně jedno. Ona svoje ruce zvedla do vzduchu a celé dlaně i s prsty přiložila na mou hlavu. Pořád dokola opakovala že se do něj nesmím zamilovat, ale proč ne? Jistě dala mi důvody proč, ale já jim nerozuměla.
Po dotyku jejích dlaní přišla neskutečná bolest hlavy, jakoby mi někdo do ní mlátil kladivem.
Prudce jsem otevřela oči a posadila se, chytila se za hlavu a křičela bolestí.

"Marie?! Co ti je?! Co se děje?!,, ozval se vedle mě vyděšený hlas Pána. Pořád se mi v hlavě ozívala její slova. "Nesmíš se zamilovat do Pána!,, uklidňovala mě jen jediná věc, že to byl jen až moc živí sen. Ale její slova mi nescházela z paměti.