Pregnant with Justin Bieber

AIRPORT

,,Tak jsme na letišti slečno" pověděl mi řidič taxíku a já se poohlédla.

,,Chcete pomoct s kufry?" zeptal se mě s úsměvem na tváři.

,,Budete moc hodný" odpověděla jsem a vzala Caru za ručičku.

,,Děkuji za pomoc a odvoz. Tady máte peníze. Drobné si nechte za vaši gentlemanost"

,,Děkuji moc. Cením si toho. Mějte se" zamával nám a odjel. 

Šla jsem k pultu vydávajícímu letenky. Seděla tam mladá blondýnka s mahogonově červenými rty. Vypadala mile.

,,Dobrý den, měla bych tu mít zabukovaný dvě letenky na jména Julia a Cara O'Neillovi." Blondýnka se usmála a pohlédla do svého počítače.

,,Ano je to zde. Je to tedy let od American Airlines do New Yorku?"

,,Ano to by měl být on"

,,Dobře tak tady to máte. Příjemný let" usmála se a šly jsme s Carou si sednout, jelikož nám to letí až za hodinu.

,,Mamí pojď se mnou plosím támhle. Jsou tam hlačky" podívala jsem se tím směrem a přikývla.

Cara byla šťastná a já taky. Bylo to docela veliké hračkářství, na to, že to je na letišti.

,,Mamí podívej, tady ta panenka. Koupíš mi jí plosím?" došla jsem za ní a podívala se na cenu. 30$. To nemůžu. Nemáme zrovna moc peněz na rozhazování a mě to mrzí, že nemůžu tolik věcí dopřát své dceři.

,,Ne Caro, je to drahé. Radši půjdeme, ať nám to neuletí." sklopila pohled, ale neprotestovala.

Byla smutná a tak jsem si k ní dřepla a chytla jí za ručičky.

,,Zlatíčko mě to moc mrzí, že ti tu panenku nemůžu koupit, ale v Americe, pokud dostanu tu práci, ti budu moct pak koupit kolik panenek jen budeš chtít jo?" líbla jsem ji na nosánek a ona se zasmála.

,,Slibuješ?"

,,Slibuji" usmála jsem se a ona mě objala.

,,Teď pojď, za chvíli nám to poletí" vzala jsem ji za ručičku a šly jsme ke kontrole.

,,Máte jen jedno dítě?" zeptal se mě strážník u skenerů.

,,Ano"

,,Dobře. Vše je v pořádku, můžete jít."

,,Děkuji" vedla jsem Caru chodbou k letadlu. Vešly jsme do letadla a já hledala místa.

,,Tady, sedni si k oknu" sedla si tam a já hned vedle ní. Pak se ozvalo z mikrofonu ,,Prosím zapněte si pásy. Vše bude v pořádku, jen vzlétáme" řekla nějaká letuška a já i Cara jsme se připoutaly.

Najednou se letadlo dalo do pohybu a co nevidět jsme byli ve vzduchu.

,,Mamí já se bojím" přitiskla se ke mně Cara.

,,Neboj se. Jsem tu s tebou" dala jsem jí pusu do vlásků a dívala se z okýnka. Přiletíme tam prý někdy kolem páté ráno a v devět mám pohovor. Netuším jak to zvládnu, ale to dám. Musím tu práci dostat jinak nebudu mít peníze.

Cara usnula a já byla také unavená. Byla tma, takže jsem jen zavřela oči a padla do říše snů.

Doufám, že se vám tento příběh zatím líbí. Děkuji za vše. Ania <3