Vampire

Brigáda.

Mačkala jsem si na čelo, aby boule zmizela a šla ke starší pani, která byla za poštovní přepážkou.

,,Dobrý den, já jsem viděla na dveřích že přijmete brigádníky." Usmála jsem se na ní.

,,Oh," Povyskočila ze židle a zaměřila se na mě. ,,ano. Ale bohužel už máme plno." Zatahovala luretu na skle, které dělilo mě a jí.

,,Ne počkejte, je mi 18, mohla bych pomoct. prosím!" klepala jsem na okýnko, ale ta ženská to zatáhla. Protočila jsem oči a pomalu vyšla zpět na náměstí. Rozhlížela jsem se, dokud mi někdo nevlezl do výhledu.

,,Co chceš?!" Prskla jsem na něj.

,,Já nic to ty chceš pomoct." Šibalsky se usmál. ,,Jsem Markus." Nabídl mi ruku.

Zvedla jsem obočí. ,,Ne, nechci pomoct a nezajímá mě kdo jsi." Šla jsem směrem od něj a s malým úsměvem jsem kroutila hlavou.

,,U paní Darnnerový schání brigádníky." Křikl na mě.

Nejdřív mě napadlo jak to sakra ví? Ale nakonec jsem jen zvedla ruku s palcem nahoře. Bylo slyšet jak se zasmál. 

S paní Darnnerovou jsem se skvěle domluvila a oznámila mi že budu prodávat v jejím malém obchodě s různýma bylinka a s jejíma vypěstovanýma plodinama. Taky jsem se dozvěděla že Paní Darnnerová zná mojí mámu a hned mi dala za úkol jí pozdravovat. Popovídala jsem si s ní a jelikož si všimla mé boule na čele dala mi domů malý pytlíček bylinek. Neptala jsem se radši co to je, protože bych stejně nevěděla jestli to je keř, nebo tráva, nebo kytka a tak dále...

Po cestě jsem potkala znova toho Makuse. ,,Ty mě sleduješ?" Byla jsem pár metrů od domova.

,,Po pravdě?" Zvedl obočí a šel vedle mě. Taky jsem ho zvedla ale mlčela. ,,Máme jen stejnou cestu. Jsme sousedi. Pamatuješ? Zírali jsme na sebe přes okna." Máchal rukama abych se na něj podívala.

,,A nepřijde ti divný že jdeme ve stejný čas na náměstí?" Ptala jsem se a věnovala jsem mu pohled.

On se jen usmál a šoural vedle mě nohama. Už jsem byla doma, vlastně oba, on jen popošel o pár metrů dál. Šla jsem malou zahradou a on už stál u jeho vchodových dveří. ,,Neřekla jsi mi jak se jemenuješ!" Zakřičel na mě.

,,Neptal ses." Usmála jsem se.

,,Fajn, Alice." Křikl a zalezl do domu. A já tam stála a netušila kde zjistil moje jméno. Chtěla jsem na něj zakřičet, ale když jsem sahala po klice dveře otevřel táta s tupým pohledem. Odvrátila jsem oči od Markusovo domu a sustředila se na otce.

,,Ahoj tati," Usmála jsem se ale on se ani nehl. ,,byla jsem na náměstí. Mám práci." Rozhodila jsem ruce a pořád se usmívala.

,,Kde je Gery?" Zeptal se a já jsem najednou vykulila oči. A kruci! Já ho tam nechala jak jsem mohla! Za to může ten blbj Markus! Parchant! Hned jak táta položil otázku jsem se rozběhla zpátky na náměstí a utíkala jsem k poště. Tam nebyl, ale nakonec jsem zjistila že ho našla paní Darnnerová a vřele se o něj tu chvilku postarala. Dala jsem jí pár peněz a zpěchala jsem zpátky domů. Gery mu běh vůbec nevadil a když jsem vyšla z rušného náměstí pustila jsem ho a on běžel napřed. Když jsem udýchaně doběhla domů už se začínalo stmívat, nemohla jsem uvěřit že už bylo kolem půl pátý, vždyť jsem nemohla být na náměstí skoro celý den. I když možná asi jo. byla jsem utahaná a chtěla jsem si jít lehnout ale otec mě tvrdým chycením ruky zastavil. Musela jsem se zašlebit protože to trochu bolelo. ,,Pojď do kuchyně, najíš se a řekneš mě a tvé matce o tvé práci." Zase ten jeho chladný hlas.

,,Tati jsem unavená, nemohla bych..." Začala jsem ale on mě přerušil.

,,Řekl jsem pojď!" Zakřičel až jsem se lekla. Pořád držel mojí ruku. Když jí pustil chytila jsem si jí a šla poslušně za ním do kuchyně. Máma tam seděla jako přibitá a já začala mít docela strach. Ale pak se zvedla a šla mazat chleba s nutelou. Otec si sednul vedle mě. Začala jsem žmoulat ubrus. ,,Tak mluv." Pobídl mě. Jelikož jsem z něj měla strach začala jsem.

,,No nejdřív jsem šla na poštu, měli na dveřích vyvěšeno že schání nové síly, ale nakonec mi to nevyšlo. No a pak mi jeden kluk poradil že výpomoc potřebuje paní Darnnerová. Od které tě mám mami moc pozdravovat." Usmála jsem se na ní a ona mi s úsměvem přinešla chleba. ,,No a ta mi řekla že jí budu pomáhat v obchodě, kde prodává bylinky a plodiny co vypěstovala." Skončila jsem.

,,Jeden kluk?" Ptal se táta. Tak to jsem asi říkat neměla. ,,Kdo to byl?"

,,Soused, bydlí tady vedle." Protičila jsem oči. ,,Už půjdu jestli mě omluvíte." Zvedla jsem se a chtěla odejít.

,,Jistě." Podotkla máma.

,,Ne! Nikam nepudeš!!" Bouchnul do táta do stolu až jsme obě na chvíli přestali dýchat. Zase jsem se posadila a zhluboka se nadechla. Doufám jen že se uklidní. Nedovolím mu aby mě a mámě ZASE nějak ublížil.

Na obrázku Steven Barnet (otec Alice)...

Děkuju všem za vote a za komenty.. :33 Názory?? :))*