30. Kapitola.

288 29 2
                                    

---Pohled Honzy---

Zastavím pár metrů od starého hřbitova. Rozhlédnu se kolem a zamknu auto. ,,Tamaro!," křiknu. Nic... ,,Pomoc! Nesahej na mě!," ozve se jekot. Na kluky nečekám a vyskočím přes polorozbořenou zeď. Seskočím dolů a prodírám se vysokou trávou. ,,Tamaro!," vykřiknu. Tamara leží na zemi a pokouší se zvednout. Má modřiny a po obličeji jí teče krev. Simona stojí bezradně u zdi a po tváři jí teče potůček krve. ,,Ty kreténe, pusť ji!," křiknu a odtáhnu kluka od Tamary pryč. ,,Hoď si zpátečku!," křiknu a stoupnu si ochranářsky před Tamaru. ,,Ale, ale nějaký pardubický šampónek se chce prát?," zašklebí se kluk a během chvilky mi přistane pod okem rána. ,,Dej si odstup frajere! tohle je moje holka a tý ubližovat nebudeš!," přisunu si ho co nejblíže k sobě a automaticky mi vyskočí koleno do jeho rozkroku. Poté ho ještě shodím na zem. Pro výstrahu ho ještě kopnu do zad. ,,Honzo! Co se tu stalo?," křikne Tomáš. Proti němu se rozběhne další z kluků. Pokleknu k Tamaře a chytnu jí do náruče. Utíkám směrem k autu. ,,Na tohle doplatíš!," křikne za mnou kluk kterého jsem kopl. ,,Rady! Díky Bohu! Prosím vezmi jí, já musím za Tomášem.," vykřiknu a opřu Tamaru opatrně o Radyho. Vrátím se zpět. Tomáš leží na zemi a kolem něj se dva kluci a bezhlavě do něj kopou. Vrhnu se mezi ně a jednomu zkroutím ruku za zády. ,,Pusť mě ty smrade!," sykne bolestí. Ruku povytáhnu ještě víc. ,,Jednou škubnu a máš po ruce, odvolej svýho kámoše a vypadněte!," upozorním ho. ,,Nech ho! Nech ho! Radši vypadnem!," prskne. ,,Si myslím!," křiknu a prudce ho od sebe odstrčím. ,,Tomáši, jsi okay? Zvedni se! No tak, brácho.," povzbudím ho a vytáhnu ho na nohy. ,,Simono je všechno dobrý? Pojď sem, co se ti stalo?," přitáhnu jí k sobě a Tomáše podepřu. ,,To bolí...," zaskučí Tomáš- Jdeme pomalu směrem k Radymu. ,,Mně se nic nestalo já jsem jenom upadla, Tammy na ně začala křičet a to se jim nelíbilo a tak jí začali mlátit. Byli úplně na mol.," vysvětlí Simona. ,,Dojdeme k autu. Na sedačkách je posazená Tamara a kouká smutně do země. Opřu Tomáše o auto a podívám se mu do očí. ,,Kámo! Co tě bolí?," zeptám se. ,,To bude dobrý. Nic vážného.," zavrtí hlavou a opatrně si zmáčkne břicho. ,,Opravdu?," ujistím se. Přikývne. ,,Tamaro? Zlato?," přesunu se k Tamaře. Sednu si vedle ní. ,,Děkuju.," vydechne a namáhavě se opře o mé rameno. ,,Diblík musí být někde poblíž, štěkal tu.," zašeptá a položí mi hlavu na hrudník. Rady se Simonou se po něm podívají ano?," usměji se. ,,My pojedeme do nemocnice. Už jen kvůli Tomášovi.," zamračím se znepokojeně  při pohledu na Tomáše. Připnu Tamaře pás a Tomášovi zabouchnu dveře. ,,Podíváte se po tom psovi prosím?," mrknu na Radyho. ,,Spolehni se.," přikývne  Rady a Simču chytí kolem ramen. ,,Asi budu zvracet.," řekne Tomáš. ,,V mém autě ne! Prosím!," řeknu. ,,Zastav. Mně je fakt blbě.," křikne Tomáš. Zajedu ke krajnici a otevřu Tomášovi dveře. ,,Zavole záchranku.," zašeptá Tamara.

Ahoj sousede!   /w menT, Tomáš, RadyKde žijí příběhy. Začni objevovat