Ahoj sousede! /w menT, Tomáš, Rady

43. Kapitola

---Pohled Tamary---

,,Tak my si jdem zabalit.," usměje se a odvleče mě za ruku. ,,Ať vám to balení nejde moc nahlas.," zašklebí se Tomáš. ,,Ha, ha, ha... Moooc vtipný.," odvětím a Honza mě plácne po zadku. ,,Já se balit nemusím, já mám sbaleno.," řekne Honza a posadí se na postel. ,,Fajn, tak si budu balit jen já no.," zasměji se a začnu pomalu odnášet věci do kufru. Honza vytáhne černá tanga a zamává s nimi ve vzduchu. ,,Ty jsem na tobě ještě neviděl.," houkne. ,,Ticho.," řeknu a natáhnu se pro ně. Honza si lehne a já na něj skočím. ,,Dej to sem!," zasměji se a Honza mě převalí na bok. Dlouze ho políbím a on mi polibky vrací zpět. Vysvlékne mi triko a zmáčkne mi jemně zadek. ,,Ne, chci ještě dnes dorazit domů.," odtáhnu se a vrátím se k balení. ,,Honza po mě hodí tričko. ,,Je tam zima.," zašeptá a navleče mě do jeho šedé mikiny. ,,Tak můžeme jít? Máš všechno?," ujistí se a chytne kufr. Přikývnu a seběhnu s ním schody. ,,Takže oba kufry jsou u vás v autě jo?," ujistím se a Rady přikývne. ,,Takže my bereme psa?," ujistím se znovu a hvízdnu. Honza podrbe Scoobyho a poplácá ho po bocích. Scooby vyskočí do kufru a já opatrně zavřu. ,,Tak jeď za námi jo?," řekne Honza a obejme mě. ,,Jo.," přikývnu a dám mu pusu. ,,Řídím.," řekne Honza a zaleze do auta.

 Počkám až si Rady připne pás a až Honza vyjede. Zapnu potichu rádio. ,,Hlavně je nezrať.," zasměje se Rady když se rozjedeme. ,,Tak o čem si se mnou chtěl mluvit?," zeptám se. ,,No, prakticky o vás dvou. Jak se vám tu líbilo?," zeptá se.¨,,Je to nádherný místo, co ti budu povídat.," usměji se. ,,A co? Nějaký dojmy?," vyzvídá dál. ,,Jo, asi ho fakt strašně miluju. Víš, už toho asi nelituju... Potřebovala jsem někoho jako je on. Miluji ho. Fakt hodně.,"

---Pohled Honzy---

,,Jedeš nějak moc rychle, kámo.," zabrblá Tomáš. ,,Ani ne, Tamara stíhá takže pohoda.," kývnu a pro jistotu se podívám do zpětného zrcátka. ,,A co s Tamarou? Jak jste na tom?," zeptá se Tomáš. ,,Mám ti vyprávět jak děsně jí miluju a nemůžu bez ní žít? Jsi její bývalý, vzpamatuj se.," zakroutím hlavou. ,,A taky tvůj nejlepší kámoš. Tak co?," zeptá se znovu. ,,No, prostě jí miluji, je skvělá... Jedna z nejlepších holek co jsem kdy potkal...," zasním se. ,,Honzo zpomal! Bacha! Honzo!," zakřičí z ničeho nic Tomáš.

---Pohled třetí osoby---

Honza strhl volant ke krajnici až příliš pozdě. Auto smykem odletělo přes celou silnici na strom a několikrát se převrátilo přes střechu... Tamara prudce zabrzdila. Vylétla s křikem z auta... Rady okamžitě běžel za ní a volal už za běhu záchranku. ,,Honzo! Honzo!," ječela hlasitě Tamara. Auto bylo na šrot... Bylo nemožné vyprostit z auta alespoň jednoho z nich... Ticho lámal zmatený štěkot a výkřiky zoufalství. Po silnici kusy střepin... Tamara držela Honzu s poslední nadějí za ruku po které stékaly proudy krve... Zběsilí houkání sirén bylo slyšet již z dálky. Každá minuta se vlekla... Každá sekunda byla důležitá. Nešlo o minuty, šlo o sekundy... Bylo už příliš pozdě. Příliš pozdě pro oba... Tamara si to nepřipouštěla, nechtěla to vědět, za žádnou cenu si nechtěla ani trochu připustit, že by se právě jim, mohlo něco stát... Natož, že by jí navždy opustili. Oba na místě na svá zranění podlehli. Tamara se zoufalým křikem a slzami v očích seděla mezi střepinami. Nemohla se vzpamatovat... Nemohla uvěřit... Nechtěla uvěřit... Přece jí nemohl opustit...Bezvládná těla posetá zlomeninami a krvavými otevřenými ránami ležela bezvládně na zemi. Tamara si prorazila cestu mezi záchranáři a objala bezvládné tělo té nejdůležitější osoby v jejím životě. Ležela na mrtvém těle, na těle bez jediné známky života. S mikinou prosáklou jeho krví a slzami... Slzami zoufalství, vzteku, bolesti, smutku... Rady se zklamaně chytl za hlavu a položil jí ruku na rameno. Odtáhla se.. Chtěla být s ním.. Jen s ním... Nechtěla dál žít... Záchranáři jí odvedli... Násilím jí odvedli daleko od něj... Nedovolili jí zůstat... Bránila se... Kopala, křičela... Chtěla k němu... Byl to konec. Konec velké lásky... Konec všeho...