7. kapitola

295 18 2
                                    

Hermiona

Dovnitř vešel můj bývalý přítel Henry. Koukali jsme na sebe s otevřenou pusou. Nemohla jsem tomu uvěřit. A on taky.
,,Ahoj" řekli jsme oba jednohlasně po chvíli ticha.
Dal si na levou stranu chatky svoje věci a odešel pryč. Sesunula jsem se na postel.
,,Proč zrovna já" říkala jsem si pořád dokola.

Draco

Šel jsem si pro tu obálku s nějakými papíry. Když jsem si ji vzal, tak jsem si sedl na jednu lavičku. A otevřel jsem obálku. Vytáhl jsem papír, rozložil ho a začal číst.

Milí pane Malfoyi
Vítáme vás v našem táboře. Vaše chatka má číslo 37 a je uprostřed lesa. Snídaně se bude konat od 8 do 9 hodin, oběd bude od 12 do 13 hodin a večeře od 18 do 19 hodin. Večerka bude ve 23 hodin. Na chatce s vámi bohužel nikdo nebude.
 
                                            Přejeme vám příjemný pobyt

                                                       Klára Samková

Dočetl jsem a vydal jsem se k té chatce. Nechápu proč tam se mnou nikdo nebude a ještě k tomu mám chatku v lese to je teda vážně výhra. Začal jsem vcházet do lesa. Možná jsem se i trochu bál. Byl to temný les a já začal trochu litovat, že jsem sem jel. Když jsem konečně došel k chatce 37 a odemkl jsem dveře. Vstoupil jsem dovnitř. Bylo to tady moc pěkný, ale chyběla mi tady společnost. Položil jsem si na zem batoh a kufr a zhroutil jsem se na postel. Nechápu proč mě jsem rodiče poslali. A co tady dělá Hermiona.

Hermiona

Po večeři jsem šla zpět do chatky. Sedla jsem si na postel a vzala jsem si knížku. Začala jsem si číst, když v tom do chatky přišel Henry. Přešel ke mě a vrazil mi facku. Spadla jsem na zem a on si ke mě sehnul a vytáhl mě na nohy. Začal mi sprostě nadávat. Začali jsme se hádat ještě několikrát mi dal facku a párkrát pěstí. Po chvíli jsem ho kopla do rozkroku a vyběhla z chatky. Běžela jsem do lesa. Po chvíli běhu jsem zastavila a začala jsem brečet. Rozhodla jsem se, že poběžím dál. Skoro jsem neviděla na cestu přes slzy. Zakopla jsem a spadla na zem. Nemohla jsem vstát. Měla jsem asi vyvrknutý kotník.

Podělaný táborKde žijí příběhy. Začni objevovat