Láska na koňském táboře

Večeře s bitkou

Když jsme přišli do tábora, akorát zabouchla Jeff na kolejnici a ohlašoval odpolední svačinu. "Tak já si jdu odnést vak." řekla jsem. "OK." řekl Rye a společně s Andym odešli do jídelny. Když už jsem přišla i já, Karty s Tinou se na mě dívaly. Kathy mela výraz, jakoby mě chtěla zabít. Nevnímala jsem to. Šla jsem si pro ovoce a sedla jsem si ke stolu. Nečekala jsem, že to bude až tak hrozné. Jako jediná jsem seděla sama a občas se na mě někdo tak divně podíval. Párkrát jsem dokonce zaslechla i své jméno, nebo můj popis jelikož nevěděli jak se jmenuju. Pak jsem uviděla takovou tu holku, který jsem se ptala ne cestu k řece, jak se zvedla a šla ke mně. "Co, se stalo, že máš tak mokré oblečení a vlasy? To jsi tam spadla nebo co?" zeptala se. "Ne. Nějakej kluk. Myslím, že se jmenuje Corey po mně začal do vody házet šutry." řekla jsem s klidem a dál jedla večeři. "A jsi v pohodě?" zeptala se. "Jo." řekla jsem. "A co jsi vlastně udělala?" tak ona se nepřestane vyptávat. "Já skoro nic." řekla jsem otráveně. "Jak nic? On ti někdo pomohl? Kdo?" Ach jo. To jí to pořád baví? "Přišli mi na pomoc." řekla jsem a už mě to fakt nebavilo. Dál jsem jedla jablko a snažila se nenaštvat. "Kdo?" a to už byla poslední kapka. "Můžeš už se sakra přestat vyptávat?!  Už mě to docela štve!!" zvýšila jsem na ni hlas a pár lidí se na nás podívalo. Zvedla jsem se a odešla do chatky. Vzala jsem si telefon a uviděla zprávu od mé nejlepší kamarádky. Chvíli jsme si psaly, ale pak už musela končit. Jedou totiž s rodiči k tetě. Položila jsem telefon a lehla jsem si. Usnula jsem a probudily mně až hlasy z venku. Vylezla jsem z postele a vyšla před chatku. Kousek v pravo u jedné klučičí chatky byl hlouček lidí co křičeli. Zaslechla jsem něco jako: "Dej mu!" a "To je ono!" a různé jiného skřeky. Přiběhla jsem tam a viděla Coreyho jak leží na zemi a teče mu z nosu krev. Jinak měl pár modřin. Nad ním byl Rye a zrovna mu dal pěstí. Prodrala jsem se dopředu a uslyšela Rye. "Ty kreténe!!! Mohl si ji zabít!!! Takhle po někom házet šutry...  Já tě tak zbiju, že tě ani tvoje vlastní máma nepozná!!!" a s těmi slovy mu vrazil ještě jednu. Uvědomila jsem si, že je to kvůli mně. Pak se na mě Corey podival, ukázal na mě a začal se smát. Rye se na mě otočil. Měl jen malou modřinku u oka. "Bell..." řekl. Podívala jsem se na něj tím pohledem co říkal: "Proč jsi to udělal?" Otočila jsem se a odcházela. Nejednou mně někdo chytil za rameno. Podívala jsem se kdo to je. Stál tam Rye. "Promiň." řekl. "Ale ten kretén si to zasloužil. Vždyť tě skoro zabil." řekl ještě a podíval se na mě takovým tím starostlivým výrazem. "Ale já jsem se tě o to neprosila." řekla jsem. "Ale díky" řekla jsem. "Já vím. Ale..." řekl. "Ahoj zlato. Proč se bavíš s tou čůzou? Nechceš radši být se mnou?" To přišla Kathy. "No tak já vás nechám." řekla jsem a otočila jsem se na odchod.

Tak jak se vám zatím příběh líbí? Jaký máte názor na postavy? A moc se vám omlouvám za všechny chyby.