Jen spolubydlíci?

2.Špatná zpráva

,,Filová k tabuli!" po dlouhé řekla
a René šla za ní.
Nezávidim ji.
Pak jí dala nějaký dlouhý příklad,ale ona řekla něco ,co bych u René nečekala,že řekne.

,,Tohle nebudu psát" drze řekla.

,,Jestli to nenapíšeš tak dostaneš pětku" zvýšila hlas.

,,Klidně" odpověděla v klidu.

,,Máš za pět a nápíšu ti i další poznámku" byla naštvaná.

,,Stejně už vás neuvidím" vyplázla jazyk a sedla si ke mně.
To bych do ní neřekla, ale co tím myslela?
Konečně už je přestávka a ještě přežít pět hodin,ale to nejhorší máme za sebou máme tělák(2hodiny),přírodopis,chemii ,angličtina.
Wow konečně je konec.
Ty hodiny utekly tak rychle a teď řada na oběd .

,,Už jsem si myslela ,že se konce nedožiju" sedla si ke mně René a usmála se.
Co to je za oběd?
,,Jak to mužeš jíst?" zeptala jsem se.

,,Normálně" usmála se pak jsme si povídaly.
A já  se vrhla do svého jídla.

,,Budeš mi chybět" řekla smutně a sklopila hlavu.

.,,René ?"podívala jsem se na ní ve strachu.

,,Víš jak jsem dneska řekla té krávě,že už ji neuvidím" podívala se na mě.

,,No?" byla jsem trochu zmatená.

,,Zítra se stěhujeme" jakmile to řekla tak jsem vyplivla čaj.

,,Kam?" zeptala jsem se ,abych jí mohla navštívit.

,,Do Pardubic" ukápla ji slza.
Jen to ne!
Šla jsem ji doprovodit k domu.

,,Mrzí mě to " v objetí jsme začaly brečet.

,,Budeš mi chybět" řekla jsem nejvíc smutně jak to šlo.

,,Ty mě taky" musela jsem už jít domů tak jsem ji naposledy zamávala.
Doma mě už nic horšího nečeká.
Vejdu dovnitř a jsem rodiče.Po schodech jsem došla do pokoje a tam se dívali na naše společné fotky(René a Já) .
Nejvíce jsem se zasmála u fotky kde je s námi Eliáš z vedlejší třídy jak jsme vedle sebe dělali kraviny.
Nad těmi fotkami jsem plakala než mě vyrušila matka.

,,Nikolo pojď jsem" zařvala ze zdola .

,,Dobře" postavila jsem se na nohy a šla po schodech.

,,Co je?" zeptala jsem se uraženě.

,,Mám pro tebe špatnou zprávu"

,,Jakou ?" zděsila jsem se jak to řekla.

,,Od zítřka nebudeš chodit na obědy" dívala se na mě.

,,To mi nevadí" mávla jsem v pohodě rukou .

,,A dobrá zpráva je,že zítra přijede ten spolubydlící" řekla a lehce se zasmála.

,,Hm" moje upřímná odpověď.
Nechtěla to říct naopak? Já nechci dalšího podivína.
Byla jsem na cestě k odchodu,ale ona mě zastavila.

,,Nikolo!" zařvala na mě.

,,No?" podívala jsem se do stropu.

,,Chovej se k němu slušně" řekla naštvaně.
Asi si vzpomněla jak to vždycky dopadne.
,,K němu?"lehce jsem nadzvedla obočí.

,,Jo k němu a dej do toho pokoje počítač"

,,Ne můj comp ne" odsekla jsem
Teď mi budou ještě brát věci.
,,Dělej nebo ti zabavím mobil" doslova zuřila.

,,Dobře" na mou skvělou odpověď už odešla.
Snad to můj počítač přežije ,protože je už přes rok starý.